Praha - Loni v červenci umístila dvojice mladíků z Floridy na YouTube video, ve kterém hází na prodavačku rychlého občerstvení kelímek s limonádou. Ponížená žena však viníky vypátrala a dala k soudu. Trestem pro ně bylo zveřejnit na stejném serveru omluvu.
Etika na internetu pokulhává, příkladem je YouTube
Středoškoláci ve videu veřejně přijímají odpovědnost za své chování a podle obhájce je trest donutil o věci přemýšlet prakticky pořád a vyvodí z něj důsledky. Podobné případy se však na internetu jen hemží a také řada restaurací zaznamenává příval podobných incidentů.
Etickou otázku uživatelé internetu příliš neřeší. Servery jako YouTube, kde je možné sdílet filmové soubory, na své webové stránky nedovolují vkládat záběry, ve kterých se objevují záběry zraňování, napadání nebo ponižování ostatních. Firmy mají nastavená určitá pravidla a uživatelé tím, že zde umisťují videa, potvrzují, že souhlasí s pravidly. Přesto se najde řada lidí, kteří tato pravidla nerespektují. „Víte, jak je to na internetu. Všechno odsouhlasíte jedním kliknutím a zatím jsem se nesetkal s člověkem, který by tato pravidla četl,“ řekl publicista a expert na internetová média Miloš Čermák.
Například český server Stream.cz disponuje třemi nástroji, jak filtrovat videa, která na server vkládají uživatelé. „Zaprvé máme editorky, které všechny videa - je jich několik set denně - procházejí. Zadruhé každý uživatel, který prochází naše stránky a narazí na závadné video, nás může jednoduchých stiskem tlačítka upozornit. Třetí nástroj, který máme, je, že uživatelé, kteří k nám již v minulosti vložili závadné video, jsou sankcionováni a jejich video musí být nejprve schváleno námi,“ uvedl výkonný ředitel internetového televizního kanálu Stream.cz Petr Bednář.
V zásadě platí na internetu obdobná etická pravidla jako v klasických médiích. „Jsou určité věci, které můžou narušovat soukromí nebo omezovat práva ostatních, proto nutně musíte omezit svoji svobodu vyjádření,“ prohlásil Čermák. V médiích lze snadno odlišit nevhodný obsah od neškodného a téměř každý si uvědomuje rozdíl mezi filmovou fikcí a objektivitou zpravodajství, kdežto na internetu jasně dané hranice nejsou. „Když prohlížíme nějakou webovou stránku, tak netušíme, jestli jde o stránku reálného člověka nebo se jedná o fiktivní blog někoho, kdo neexistuje. Stejně tak u videí nepoznáme, jestli jde o zpravodajství nebo jestli je to vymyšlená věc,“ dodal.
Případy, kdy se sami pachatelé trestních činů pomocí YouTube usvědčí, nejsou ojedinělé. „Příkladem je zloděj v Anglii, který se pyšnil na Youtube s tím, že vykradl banku a umístil zde své video, jak se mu čin povedl,“ upřesnil Miloš Čermák.