Bratislava - Po sloučení Slovenské televize (STV) a Slovenského rozhlasu (SRo) se sníží počet jejich kanálů a šéfa nové veřejnoprávní instituce bude volit parlament. Kvůli úsporám by měla STV přijít o sportovní Trojku a další digitální frekvenci, na níž plánovala spustit další program, a zůstanou jí dva okruhy. Rozhlas by měl vypnout dvě stanice včetně Rádia FM a zůstaly by mu čtyři vysílací okruhy. Řekl to dnes slovenský ministr kultury Daniel Krajcer. Stát chce spojeným médiím postavit novou budovu, ministr však zatím nedovedl říci, kolik by nové sídlo stálo ani kolik se změnami ušetří.
Sloučení, o němž by parlament měl jednat už na listopadové schůzi, podle Krajcera zastaví „šílené“ zadlužování STV. „Jestliže jsou nějaké společné činnosti, tak jsou prostě úspory reálné,“ uvedl Krajcer.
Nového šéfa veřejnoprávního média by měli poslanci podle Krajcera vybrat už v prosinci. Vrátil by se tak stav z doby před sedmi lety, předtím, než vláda Mikuláše Dzurindy s cílem odpolitizovat obě média prosadila, aby ředitele obou veřejnoprávních médií vybíraly jejich kontrolní rady.
Krajcer odmítl názor, že hlavním cílem připravovaných změn mělo být sesazení současného ředitele STV Štefana Nižňanského. Krajcer přitom právě Nižňanského viní ze špatné finanční situace televize, jejíž deficit má koncem roku vystoupat na 16 milionů eur (asi 392 milionů Kč).
Na sloučení dvou veřejnoprávních médií se v pondělí dohodli zástupci stran slovenské vládní koalice. Podle premiérky Ivety Radičové by tento krok měl zlepšit práci obou médií, jejich program i financování. Reforma veřejnoprávních médií by se měla rozběhnout od příštího roku.
Problém na Slovensku tkví v ovlivňování veřejnoprávních médií především vládnoucími politiky, což trvá již od dob Vladimíra Mečiara. „Neexistuje shoda, že má být televize nezávislá od vlády a že má mít nějakou kontinuitu,“ míní editor časopisu Respekt Martin Milan Šimečka. „Je to poslední pokus něco udělat, a pokud nevyjde, nastoupí cesta privatizace,“ domnívá se Šimečka. Obětí politických dohod se stal i proces digitalizace, v současnosti je pozastavený a v porovnání se situací v České republice je opožděný o několik let.
