New York - Soudce v USA zamítl dohodu o projektu rozsáhlé internetové knihovny mezi americkou firmou Google a knižním odvětvím. Jako důvody soudce uvedl obavy o hospodářskou soutěž a potřebu zapojit do kauzy i Kongres. Připustil přitom výhody, které má zpřístupnění literatury lidem. Google označil rozhodnutí soudce za znepokojivé, protože projekt má potenciál zpřístupnit lidem miliony knih, které je dnes v USA těžké sehnat. Firma nyní zvažuje další možnosti. Podnik dodává, že bude dál pracovat na tom, aby se více ze světové literatury zpřístupnilo na internetu.
Soud zamítl dohodu mezi Googlem a knižním odvětvím
Google naskenoval miliony knih do digitální podoby. Podle návrhu vyrovnání má firma zaplatit 125 milionů dolarů (asi 2,16 miliardy Kč) a vytvořit registr knižních práv, který autorům a držitelům práv poskytne možnost díla zaregistrovat a mít z nich příjem. Návrh vyrovnání vyvolal stovky námitek od rivalů Googlu, spotřebitelských organizací, akademických expertů, literárních agentů, a dokonce i zahraničních vlád. Google do projektu nasnímal přes 15 milionů knih.
Soudce Denny Chin z obvodního soudu na Manhattanu uvedl, že vytvoření všeobecné internetové knihovny „zašlo příliš daleko“. Problémy podle něj vyvolává rozdíl mezi pohledem Googlu a názory všech ostatních, kterých se dohoda o vyrovnání týká. Soudce nicméně nechal dohodě dveře otevřené.
A co knižní sirotkové?
Soudce podotkl, že by dohoda mezi Googlem a autory a vydavateli firmě zajistila významná práva na využití celých knih, a to bez svolení vlastníků autorských práv. Kriticky se vyjádřil zejména k přístupu firmy k takzvaným knižním sirotkům. Jde o tituly, které se již netisknou a jejichž autoři se nedají dohledat. Podle soudce by tak Google získal de facto monopol na tituly, ke kterým se nikdo nehlásí. Podle soudce by měl proto rozhodnout Kongres, kdo a za jakých podmínek bude pověřen opatrováním knižních sirotků. Situaci by podle něj neměly řešit soukromé subjekty, které na tom navíc mají ekonomický zájem.
Chin dodal, že Kongres by měl také vyřešit obavy zahraničních autorů a vydavatelů. Podle něj je třeba brát v úvahu to, že autoři a vydavatelé z ciziny, a dokonce i některé země označili dohodu za porušení mezinárodního práva. Proti se postavili Německo a Francie a autoři a vydavatelé z Belgie, Británie, Indie, Itálie a Izraele, z Japonska, Nového Zélandu, Rakouska, Španělska, Švédska a Švýcarska.