Praha – Události, komentáře nabízejí tento týden rozhovory s pěticí kandidátů na generálního ředitele České televize. Všichni budou dotazováni na 4 základní okruhy. Kandidáti jsou zváni v abecedním pořadí, jako čtvrtý do studia zavítal Jan Svoboda. Nejmladší, dvaatřicetiletý kandidát stojí v čele vlastní konzultační společnosti zaměřující se na obor médií a marketingu. Od roku 2005 do roku 2007 působil v televizi Prima na pozici marketingového ředitele, v roce 2007 řídil marketing pražského Dopravního podniku.
Jaké plány má kandidát na ředitele ČT Jan Svoboda?
1. Rozvoj České televize – vize pro ČT a naplňování veřejné služby
Podle Svobody je problém v samotné zákonné definici České televize jakožto média veřejné služby. Tento pojem je totiž podle někdejšího marketingového ředitele Primy nejasný, a Svoboda by ho tak chtěl v začátku svého případného působení v čele ČT jasně definovat. „Definovat ji tak, aby jí jasně rozuměl management, vykomunikoval to s Radou a ta to vykomunikovala s veřejností, protože ten pojem je zákonem daný, ale je velmi nejasný. Stále se omílá veřejná služba, ale nikdo nezná její náplň. A těžko stanovit strategii České televize, pokud nevíme, kam míří,“ uvedl Svoboda.
„Veřejnost dnes očekává od České televize něco, a neví, co má očekávat. Je problém v tom, že Česká televize plní veřejnou službu v nějaké definici, které je velmi vágní, ale veřejnost tuto definici nevnímá,“ dodal.
Svoboda by rád vytvořil expertní poradní sbor složený z českých i mezinárodních zástupců. Obsahovat by měl osobnosti ze zahraničních veřejnoprávních televizí, akademiky nebo mediální experty. Pověst ČT chce posílit spoluprácí se zahraničím prostřednictvím koprodukcí.
2. Budoucnost jednotlivých programových okruhů
První program České televize by chtěl dostat na dvacetiprocentní sledovanost a přilákat diváky pod padesát let. „ČT1 má povahu rodinného kanálu. Základním problémem dnes je, že ČT1 opouští divácká skupina do padesáti let. Je to lehký koncept oslovit skupinu nad padesát let, ale mým konceptem je přivést mladší lidi,“ uvedl Svoboda.
Stejně jako další kandidát Petr Dvořák i on by chtěl ČT1 profilovat jako vlajkovou loď veřejnoprávní televize. Ve svém konceptu Svoboda uvažuje i o rozdělení hlavní zpravodajské relace Události. Dosud běží současně na kanálu ČT1 i ČT24.
Sledovanost ČT2 by podle Svobody měla dosáhnout 6 procent, kandidát na ředitele uvažuje i o tom, že by na druhý program ČT přesunul Večerníček. „Neříkám, že bych ho přesunul. Večerníček je stavebním kamenem ČT1, nicméně to neznamená, že na ČT1 musí zůstat,“ podotknul Svoboda s tím, že dětský pořad narušuje plynulý přechod pro dospělé divácké skupiny. K přesunu Večerníčku na 2. program se nedávno rozhodli i na Slovensku.
Svoboda by pak v rámci restrukturalizace spojil ČT1 a ČT2 pod pravomoci jednoho programového ředitele. Dosud má každý kanál ČT ředitele svého. „Programový kanál ČT1 a ČT2, které jsou programově nejblíž, by měly mít jednu programovou hlavu,“ uvedl.
3. Financování České televize
Svoboda kritizuje restrukturalizaci v České televizi, která podle něj proběhla jen v deseti procentech. „Je zcela nepochopená a zaměstnanci nevědí, kdo je jejich nadřízený a jak má Česká televize fungovat…. Úplně základním konceptem je komunikace mezi lidmi. Není důležité, kolik ředitelů televize má, jestli 4, nebo 17, ale je zásadní, aby komunikovali se zaměstnanci.“
O propouštění kandidát na šéfa ČT zatím neuvažuje. „Je potřeba stanovit strategii, na jejím základě udělat personální audit a říci, jestli v České televizi pracuje dostatečný počet zaměstnanců,“ informoval. Bez znalostí vnitřního prostředí o snižování stavů mluvit nechce. Nutné úspory hodlá hledat především v provozních nákladech.
V kandidátském projektu také deklaruje záměr zvýšit koncesionářské poplatky s tím, že chce „posílit výběr koncesionářských poplatků jednak zvýšením počtu registrovaných TV přijímačů, jednak zvyšováním výběru na 1 televizní přijímač.“
4. Specifika konkrétních kandidátských projektů
Svoboda chce zásadním způsobem rozšířit řady lidí, kteří spolupracují s Českou televizí, a přivést do instituce mladé tvůrce z vysokých škol. „Základním konceptem je do České televize přivést nové talenty. Je spousta lidí, kteří ve své profesi nepřemýšlejí o tom, že by mohli být pro Českou televizi přidanou hodnotou. Takové lidi je potřeba oslovit a přivést do České televize, aby se celkově její koncept omladil.“
Na svém projektu dle vlastních slov pracoval několik měsíců a vytvořil kolem sebe poradní tým. Do České televize by s sebou chtěl přivést například producenta Čestmíra Kopeckého, který zde řadu let působil jako vedoucí jedné z tvůrčích skupin. „Je to člověk, který v ČT dnes nepůsobí, a já bych jeho odbornou znalost rád využil.“
V posledních dnech se diskutuje také Svobodovo vysokoškolské vzdělání; kandidát na ředitele ČT má britský akademický titul MBA, který ale podle šéfky akreditační komise pro české VŠ Vladimíry Dvořákové nelze považovat za adekvátní vysokoškolské vzdělání. To přitom výběrové řízení na šéfa ČT podmiňuje. Svoboda ovšem kontruje tím, že „výběrové řízení stanovilo kritérium vysokoškolského vzdělání, nikoli českého vysokoškolského vzdělání.“
Koncepci rozvoje České televize, kterou Radě ČT předložil Jan Svoboda, si můžete prostudovat zde. Svobodův motivační dopis zde.
Rozhovor s Janem Svobodou (zdroj: ČT24)