Kvalita versus sledovanost? ČT spustila nové hodnocení vysílání

Praha - Jak se dá změřit kvalita vysílání? Je známkou kvality vysoká sledovanost? Co má být cílem tvůrce? Dosáhnout co největšího diváckého ohlasu, nebo zpracovat novou oblast, která ale zajímá jen specifickou skupinu lidí? A co všechno má být financováno z veřejných peněz? To jsou otázky, na které se snaží kulturní svět najít odpověď snad po celou dobu své existence. V roce 2013 začne Česká televize systematicky měřit úroveň a míru naplňování veřejné služby, k čemuž ji zavazují Zákon o České televizi a Kodex České televize. Inspirovala se u britské BBC a spustila nový výzkum hodnocení vysílání s názvem Tracking. Výzkum je součástí metody RQI, kterou Česká televize začala zčásti používat loni na podzim.

Objektivitu, důvěryhodnost i rozmanitost ve vysílání bude hodnotit nový průzkum České televize. Hodnocení spokojenosti má být protiváhou ke klasickému měření sledovanosti, které ukazuje především zájem většinového diváka. Mezi posuzované oblasti se řadí rozmanitost názorů prezentovaných ve vysílání, podávání pravdivého obrazu skutečnosti a objektivita, všestrannost a vyváženost informací. Výsledky průzkumu budou prezentovány pololetně a poslouží ke dvěma účelům: vedení České televize k tvorbě a plánování programu a Radě ČT jako podklad pro hodnocení České televize.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák:

„Podobný systém hodnocení veřejné služby používají veřejnoprávní média standardně v zemích západní Evropy. Při tvorbě metodiky pro Českou televizi jsme se inspirovali nejvíce ve Velké Británii a v Nizozemí. Zároveň jsme ji ale přizpůsobili specifikům českého diváka i dosavadním měřením. Zavádění hodnocení veřejné hodnoty je tak pro Českou televizi logickým vývojem, kterým se navíc stává průkopníkem mezi veřejnoprávními médii střední a východní Evropy.“

Britská metoda RQI, jejíž zkratka se skládá z anglických slov reach (zásah), quality (kvalita) a impact (dopad), hodnotí zásah pořadů a žánrů v rámci jednotlivých diváckých skupin a jejich kvalitu a dopad na diváckou obec. Výzkumy uspokojení široké skupiny diváků doplňují elektronicky měřenou sledovanost a monitoring nových médií, tedy sledovanosti na internetu. Podobné měření není v zemích s dlouholetou tradicí médií veřejné služby, například ve Velké Británii či Nizozemí, ničím novým. Ve středo- a východoevropském prostoru se ale Česká televize stává průkopnicí.  

5 minut
Rozhovor s vedoucí výzkumu programu a auditoria Renatou Týmovou
Zdroj: ČT24

K čemu vlastně potřebujeme veřejnoprávní média?

Komerční média žijí z reklamy. A v zájmu reklamního trhu je, aby danou reklamu vidělo co nejvíce lidí. Komerční média se proto orientují na většinového diváka. Zkušenost bohužel ukázala, že koncentrace na většinového diváka většinou vede k poklesu úrovně informovanosti veřejnosti a ke snížení názorové rozmanitosti vysílání či k absenci kulturních pořadů určených diváckým skupinám s náročným uměleckým vkusem.  

Co je ve veřejném zájmu?

Samozřejmě existuje celá škála názorů, co je a co už není ve veřejném zájmu. Téma je to poměrně ožehavé, poněvadž se jedná o to, co vlastně máme platit z našich daní a co už ne. Jeden z názorů tvrdí, že ve veřejném zájmu je jakákoli činnost, pokud je prospěšná alespoň některým skupinám populace a nikomu jinému neškodí. Jiní zastávají názor, že veřejný zájem je to, co je zájmem většiny a veřejnoprávní média by tedy měla vysílat pro většinového diváka. Ti nejradikálnější jsou pak toho názoru, že ve veřejném zájmu mají být jen věci prospěšné všem členům společnosti, neboť veřejnost jsou „všichni“. 

Ve veřejnoprávním médiu se ale není možné spoléhat jen na většinový názor veřejnosti, protože přizpůsobování vysílání těmto názorům má obdobné dopady jako tlak reklamního trhu. Oslabení měřítek estetiky i etiky, povrchní, homogenní názory, žádné experimenty. Podle zákona má tedy vysílání uspokojit co nejširší spektrum diváků.

Vysílání České televize usiluje o dosažení následujících cílů:

  • Zvyšování informovanosti občanů
  • Udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie
  • Podpora vzdělanosti a vzdělávání
  • Stimulace kreativity a kvality v kultuře
  • Prezentace České republiky, jejích regionů a komunit
  • Přibližování (představování) světa občanům České republiky
  • Poskytování výdobytků nových telekomunikačních technologií a služeb veřejnosti

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 17 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 20. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...