Filmoví představitelé Romea a Julie podali žalobu za nahé scény, žádají jedenáct miliard korun

Leonard Whiting a Olivia Husseyová, kteří hráli Romea a Julii ve stejnojmenném filmu Franka Zeffirelliho z roku 1968, žalují filmovou společnost Paramount. Důvodem je intimní scéna ze snímku, v níž se objevili nazí. Podle časopisu Variety je předmětem žaloby údajné sexuální zneužití, sexuální obtěžování a podvod. Herci, v době natáčení teenageři, požadují více než pět set milionů dolarů, tedy téměř 11,4 miliardy korun.

Žaloba se týká scény odehrávající se v závěru filmu v ložnici. Režisér Zeffirelli podle žaloby představitelům Romea a Julie původně řekl, že intimní záběry natočí v prádle tělové barvy. Nicméně v závěru natáčení údajně herce žádal, aby na sobě měli jen tělový make-up, jinak  film nebude fungovat. Ujistil je, že kamera bude umístěna tak, aby nahota nebyla ve filmu vidět. Ve scéně z ložnice je vidět Whitingovo pozadí a krátce i hereččina ňadra.

Whiting s Husseyovou v žalobě uvedli, že „se domnívali, že jim nezbývá nic jiného než hrát nazí s make-upem na těle, jak se po nich chtělo“. Tvrdí, že režisér s nimi jednal nepoctivě a že je ve skutečnosti filmoval nahé, aniž o tom věděli.

„Co mohli jako teenageři dělat?“

„Co jim bylo řečeno, a co se pak dělo, byly dvě různé věci,“ řekl Tony Marinozzi, obchodní manažer herců. Dodal, že oba Zeffirellimu důvěřovali. „Franco byl jejich přítel a upřímně řečeno, co v šestnácti letech mohli udělat? Neměli žádné možnosti. Neexistovalo žádné MeToo,“ uvedl Marinozzi.

V době natáčení bylo Husseyové patnáct let let, Leonard Whiting je o rok starší. Herci žalobu podali na základě kalifornského zákona, který do konce loňského roku dočasně rušil promlčecí lhůtu pro případy zneužívání dětí. Justice v tomto americkém státu se kvůli tomu zabývá velkým množstvím nových žalob a řeší starší, které byly dříve zamítnuty. 

Byla potřeba, řekla Husseyová dříve o nahé scéně

V rozhovoru s časopisem Variety k příležitosti půlstoletí od natočení filmu Husseyová scénu, jež ve své době vzbudila pobouření, obhajovala. Podotkla, že Zeffirelli ji natočil vkusně. „Nikdo v mém věku něco takového přede mnou neudělal,“ uvedla tehdy, „pro ten film to bylo potřeba.“

V interview pro Fox News ze stejného roku podotkla, že scéna z ložnice se záběry obnažených těl byla ve své době ve Spojených státech „tabu“, ale v evropské kinematografii už byla nahota běžná. „Nebyl to velký problém. A Leonard se vůbec nestyděl. Uprostřed natáčení jsem prostě úplně zapomněla, že nemám na sobě šaty,“ prohlásila.

Franco Zeffirelli, Olivia Husseyová a Leonard Whiting při pařížské premiéře Romea a Julie (1968)
Zdroj: AP/Eustache Cardenas/ČTK

Vliv na psychiku i kariéru

Podle žaloby ale Husseyová s Whitingem utrpěli psychickou újmu a také přišli o pracovní příležitosti. Navzdory zásadním rolím v Romeovi a Julii byla jejich herecká kariéra velmi omezena. Husseyovou obsadil Zeffirelli ještě o v roce 1977 do filmového příběhu o Ježíši Nazaretském. Vzhledem k újmě, jakou prožili, a ke komerčnímu úspěchu filmu je podle herců výše odškodnění přesahující půl miliardy dolarů patřičná.

„V šedesátých letech byli naivními dětmi, které vůbec nechápaly, co přijde. Najednou byli slavní tak, jak nikdy nečekali, a zároveň zneužiti způsobem, s nímž si nevěděli rady,“ uvedl pro Variety právní zástupce herců Solomon Gresen.

Společnost Paramount se k žalobě nevyjádřila.

Dva Oscary

Herecké představitele hledal Zeffirelli nejblíže věku Shakespearových hrdinů. „Měl úžasnou tvář, jemnou a melancholickou, nějaký druh mladického ideálu, který by měl představitel Romea mít,“ řekl o Whitingovi, jehož vybral v konkurzu z tří stovek zájemců. O Olivii Husseyové uvedl, že byla dostatečně přirozeně krásnou a dostatečně zralou představitelkou Julie, a přitom vypadala na čtrnáct, tedy na věk Shakespearovy hrdinky.

Adaptace jedné z nejslavnějších milostných tragédií získala dva Oscary, za kostýmy a kameru (pro Pasqualina De Santise). Za režii byl nominován i Franco Zeffirelli – poprvé a naposled ve své režisérské kariéře, sošku mu ale akademici nepřiřkli. Na filmové plátno převedl i další klasické látky, třeba román Jana Eyrová nebo operu La traviata. Od Shakespeara si vypůjčil ještě Othella, Hamleta a Zkrocení zlé ženy.  Zemřel v roce 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 4 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 6 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...