Muž, který se díval na hvězdy a sám hvězdou byl. Milana Rastislava Štefánika připomíná výstava

Milan Rastislav Štefánik se zásadně podílel na vzniku Československa, jeho profese a zájmy ale sahaly od domorodců na Tahiti až ke hvězdám. Loni od Štefánikovy smrti uplynulo sto let, na letošní rok připadá připomínka 140. výročí jeho narození. Slovenské národní muzeum ve spolupráci s Národním muzeem v Praze proto připravily výstavu věnovanou této významné česko-slovenské osobnosti.

Video Události
video

Výstava v Národním muzeu připomíná Milana Rastislava Štefánika

Výstava představuje Štefánika jako astronoma, etnografa, vynálezce, letce, pilota, vojáka, diplomata, a dokonce i kouzelníka. „Byl opravdu mnohotvárnou osobností,“ potvrzuje ředitel Slovenského národního muzea Branislav Panis.

Ad astra

„Postavil si hlavu proti otci a šel studovat astronomii do Prahy,“ připomíná, jak začala cesta rodáka ze slovenské kopaničářské vísky do velkého světa. Už jako vystudovaný astronom se přestěhoval do Paříže. Šestkrát zdolal Mont Blanc, aby pomohl provozovat observatoř na nejvyšší hoře Evropy. 

Vysněný ráj ale našel na Tahiti, kam se vydal pozorovat Halleyovu kometu. Domorodci mu říkali „muž, který se dívá na hvězdy“.  Život na polynéském ostrově ho natolik okouzlil, že tu dokonce chtěl vytvořit slovenskou kolonii.

Sběratel a kouzelník

Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout mimo jiné dřevoryty, které objevil v plotě jednoho z domů v Polynésii. Ukázalo se, že jejich autorem je Paul Gauguin. Dnes jsou součástí sbírek Národní galerie.

Že byl Štefánik vášnivým sběratelem, dokládá i napodobenina jeho pařížského bytu. „Vypadá spíš jako byt vetešníka, jsou v něm stovky předmětů,“ podotýká Peter Barta ze Slovenského národního muzea. Mezi exponáty návštěvníci najdou třeba velký zrcadlový dalekohled nebo kouzelnický klobouk a karty – památku na počáteční protloukání v Paříži, kdy si Štefánik přivydělával jako kouzelník.

Opomíjený Čechoslovák

Tahitský ráj vystřídaly ovšem boje první světové války. Štefánik sloužil ve francouzské armádě, jako pilot a později meteorolog. Zásadní roli sehrál i při vzniku československých legií. A jeho kontakty s předními politiky Francie a Itálie usnadnily cestu ke vzniku Československa.

„Bez Štefánika bychom republiku – ani současnou Českou republiku – neměli. Podle mě na něj trochu zapomínáme,“ podotýká ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který je rád, že výstava Štefánikův význam Čechům připomíná.

Ze samostatného československého státu se ale dlouho radovat nemohl. Zemřel sedm měsíců po jeho vzniku při pokusu o přistání, když se vracel letadlem z Itálie do Bratislavy. Štefánikova náhlá smrt vyvolala řadu spekulací. Kromě nešťastné náhody se hovořilo o atentátu, a dokonce o sebevraždě.

Z výstavy Milan Rastislav Štefánik. Generál-osvoboditel
Zdroj: Národní muzeum

Po tragické smrti se také rychle šířil kult Štefánika coby národního hrdiny. Komunistický režim se naopak zakladatele Československa snažil jako antikomunistu vymazat z dějin. Po roce 1989 se na čestné místo v historii státu opět vrátil. A loni vyhrál v rodné zemi anketu o největšího Slováka.

Výstava, která se jeho životu i zásluhám věnuje, se v červenci přestěhovala z Bratislavského hradu do Nové budovy Národního muzea v Praze. Prohlédnout si ji zájemci mohou do konce srpna.