Berlinale uvádí podobenství o totalitě. Sencov ho natočil během svého věznění

Ukrajinský režisér Oleg Sencov měl strávit většinu života ve vězení za údajný terorismus. Na Krymu narozený filmař si protestní hladovkou vymohl pozornost světových celebrit a nakonec byl propuštěn. Ještě za mřížemi ale zrežíroval na dálku nový film. Snímek Nomera (Čísla) je podobenstvím společnosti a podle režiséra vypovídá o transformaci postkomunistických společností. V premiéře film, který vznikl s účastí České televize, uvádí festival Berlinale.

Námět ke scénáři našel Sencov ve své vlastní divadelní hře. „Předlohu jsem napsal už dávno, někdy před deseti lety. Ten nápad ležel na mém stole a čekal, až přijde jeho čas, protože mnozí té předloze nevěřili. Ale já jsem věřil, že je dobrá. Její čas přišel, když jsem byl ve vězení a kamarádi se rozhodli, že mi pomůžou. Byla zfilmována kvůli tomu, abych se ve vězení zaměstnal a samozřejmě také proto, aby se k mé osobě upoutala pozornost,“ mluví o podnětech k natáčení Sencov. 

Spolurežisérem filmu se stal Achtěm Sejitablajev. Na rozdíl od Sencova mohl být přítomný na place. „Jediné, co jsem měl, byly dopisy a obrázky, které mi mohli posílat. Psal jsem k nim svoje komentáře. Videa mi ale posílat nemohli. Proto jsem mohl kontrolovat pouze přípravy, ale samotné natáčení už ne. To už dělal Achtěm – a on vycházel ze své vlastní představy o mé hře a z doporučení, která jsem mu dával,“ přibližuje filmař, do jaké míry odpovídá výsledek jeho režisérské představě.

Podobenství totality

Snímek se odehrává v kulisách odkazujících na divadelní prostor. V utopickém světě žije skupina lidí označených jen číslem a pod diktátem pravidel. Když se začnou pídit po jejich smyslu, může přijít svoboda, ale také rozpad.

„Je to příklad části naší společnosti, zejména té postsovětské, která zažila totalitní režim, ale tento příklad můžeme přirovnat i k jiné zemi, která se pohybuje stejným směrem a snaží se najít nějaké východisko,“ interpretuje svůj scénář Sencov.

V první řadě umění?

Diváci i kritici ve snímku hledají podobnost i s tvůrcovým příběhem a vězeňskou zkušeností. „Pro mě je to v první řadě umění,“ namítá režisér. I když prý chápe, že ne všichni jeho dílo nahlížejí bez politicko-společenského kontextu autorova osudu. „Já vnímám vznik tohoto filmu jako morální a profesní podporu autora, který sám do značné míry ztělesňuje boj proti totalitě,“ přiznává například vedoucí filmového centra ČT Helena Uldrichová.

Na Berlinale svou novinku Sencov uvést nepřijel. Dal přednost naplánované cestě do Gruzie. Tu dlouhodobě podporuje, protože má stejnou zkušenost s ruskou okupací části území jako Ukrajina. 

2 minuty
Trailer: Nomera (Numbers)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...