Filmová upoutávka týdne: Will Smith proti Willovi Smithovi. Herec se střetne se svým mladým klonem

Herec Will Smith se letos bude dál pokoušet o kariérní comeback. Vedle účinkování v hrané verzi Aladina od studia Disney se ho diváci dočkají na podzim v akčním thrilleru Blíženec, ve kterém zvládl hned dvě role. Hraje elitního zabijáka i jeho mladý klon. Místo obsazení mladšího herce tak tvůrci využili nejmodernější počítačové triky.

Námět futuristického thrilleru o nájemném vrahovi a jeho klonu, který dokáže předjímat každý jeho tah, se v Hollywoodu objevil už koncem devadesátých let, kdy ho měl zrežírovat dnes už zesnulý Tony Scott, známý díky filmům Top Gun nebo Poslední skaut. Od té doby byla s přípravou filmu spojována řada jmen režisérů i herců. Ústřední roli mohli ztvárnit i Harrison Ford, Mel Gibson, Clint Eastwood, Nicolas Cage nebo Sean Connery.

Zabijáka si nakonec zahrál Will Smith. Herec začínal v devadesátých letech v seriálu Fresh Prince, ale už záhy se z něj stala velká hvězda. Krátce po sobě se objevil ve filmech Mizerové, Den nezávislosti, Muži v černém nebo Nepřítel státu. V roce 2002 to korunoval nominací na Oscara za tvárnění boxera Muhammada Aliho.

Před několika lety si dal krátkou kariérní pauzu, poslední dobou se už ale zase snaží svůj hvězdný status oživit. Letos namluvil postavu v animované komedii Špióni v převleku, ztvárnil džina v nové verzi pohádkového Aladina a v akční poloze se předvede právě ve snímku Blíženci, a to hned dvojnásobné.

„Blíženec není jen akční film. Je to také příběh o tom, co se starší já může naučit od toho mladšího. Mně je teď padesát a je to tak trochu ironie, že mi je v tomhle filmu chvílemi dvacet tři. Mé třiadvacetileté já by totiž na takovou roli rozhodně nebylo připravené,“ prohlásil Smith.

Ang Lee testuje možnosti digitálních technologií

Režíruje Ang Lee, který ve své tvorbě projevil zápal v oblasti technologických inovací. To v případě snímku Blíženec, který zásadním způsobem stojí na počítačových tricích (digitálně omlazená hlavní postava), představuje klíčovou věc.

Lee, jehož proslavil film Tygr a drak, například získal v roce 2013 režijního Oscara za film Pí a jeho život, který zároveň zvítězil i v kategorii vizuálních efektů. Svůj zatím poslední kus, Ulička slávy, zase natočil ve formátu 120 snímků za sekundu. Běžně mají filmy 24 snímků za sekundu, větší snímkovací frekvence napomáhá hyperrealistickému dojmu.

Z natáčení filmu Blíženec
Zdroj: CinemArt

Blížence pak Lee natáčel nejen ve 120 snímcích za sekundu, ale také v rozlišení 4K a ve 3D. „Mám velké štěstí, že jsem jedním z těch, kdo můžou takhle experimentovat a testovat limity digitálních technologií,“ prohlásil Lee. „Tenhle příběh by ještě před pár lety nebylo možné natočit. Naštěstí, díky neuvěřitelnému vývoji digitálních technologií, můžeme vidět zároveň na plátně mladšího i staršího Willa Smithe, ztvárněného tím samým hercem, a přitom si užívat příběh v celé jeho hloubce,“ dodal.

Do kin Blíženec dorazí v říjnu. Většina diváků však zřejmě ani nebude moci zamýšlenou podobu filmu vidět, protože kinosály na ni nebudou technicky připravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...