Jízda se smrtí, která stála za to. V Paříži vystavují Basquiata

Nahrávám video
Výstava Jeana-Michela Basquiata v Paříži
Zdroj: ČT24

V Paříži začala dlouho očekávaná retrospektiva amerického malíře Jeana-Michela Basquiata. Výstava v Nadaci Louise Vuittona chronologicky rekapituluje umělcovu krátkou, ale intenzivní kariéru. Některé z obrazů jsou v Evropě k vidění vůbec poprvé.

V pařížské galerii je vystaven i Basquiatův nejznámějí obraz Jízda se smrtí. Je posledním, který americký umělec namaloval krátce předtím, než  roce 1988 zemřel po předávkování drogami. Bylo mu sedmadvacet let.

„Jeho energie je neskutečná, jeho linie nenapodobitelná. Takové kombinace slov, koláže a asambláže nikdo jiný nedělal,“ upozorňuje na obraz kurátor výstavy Dieter Buchhart. Přátelé o Basquiatovi říkali, že je nejzvědavější člověk široko daleko. Všechno, co se dozvěděl, pak zaznamenával do svých obrazů. 

„Byl to šaman,“ shrnuje malířovu osobnost jeho přítel, módní návrhář a designér Jean-Charles de Castelbajac. Basquiat začal koncem sedmdesátých let s graffiti a jen krátce na to už spolupracoval s pop-artovým umělcem Andym Warholem.

V tvorbě ho ale inspirovaly i obrazy od Picassa, jazz nebo hip hop. Objevil se také ve videoklipu k písni Rapture od skupiny Blondie.  Zpěvačka této kapely koupila první Basquiatův obraz v přepočtu za čtyři tisíce korun. Zahrál si i sám sebe v komedii New York Beat Movie, která zachyccuje jeden den v jeho životě.

V tvorbě se odkazoval k uměleckým osobnostem od Homéra po Malcolma X. Černošský umělec oslavoval i ikony černošské kultury, třeba boxerského šampiona Mohameda Aliho nebo jazzmana Milese Davise. 

Basquiat vždy kritizoval komerční úspěch, nakonec se sám stal jeho součástí. Platil horentní sumy za značkové obleky, hotely i víno. Během své osmileté umělecké kariéry ale dosáhl úspěchu, jaký se jinému černošskému výtvarníkovi do té doby nepodařil.

Pařížská galerie jeho tvorbu připomíná do 14. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 1 hhodinou

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 4 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 15 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
včera v 19:48

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
včera v 16:38

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...