Do bytu po Jaroslavu Foglarovi se nastěhovala japonská překladatelka české literatury. Dva pokoje na pražském Žižkově loni získala po letech soudních dědických sporů skautská nadace nesoucí spisovatelovo jméno. Opuštěné prostory nechala částečně opravit a poskytla je pro rezidenční program Českého literárního centra.
Foglar žil v bytě v Křišťanově ulici od konce sedmdesátých let až do roku 1999, kdy zemřel. Byt, stejně jako autorská práva ke svému dílu odkázal nadaci, ve které byl předsedou. Ta však krátce po jeho smrti kvůli nedodržení zákona zanikla a o dědictví se zároveň přihlásil Foglarův synovec. Následovaly vleklé soudní spory, dědictví však nakonec skončilo u nástupnické Skautské nadace Jaroslava Foglara.
Mezitím spisovatelův byt zůstal šestnáct let zapečetěný. Po nedávných opravách z původního vybavení, které skautského vedoucího Jestřába a jednoho z nejúspěšnějších autorů knih pro mladé čtenáře obklopovalo více než dvacet let jeho života, nezůstalo na svém místě téměř nic.
- Připomeňte si ve fotogalerii, jak byt Jaroslava Foglara před úpravami vypadal:
Částečně rekonstruovaný byt slouží pro rezidenční pobyty organizované Českým literárním centrem. Určeny jsou překladatelům z češtiny. „Preferujeme v programu osobnosti, které mají vztah k literatuře pro děti a mládež. Nicméně nejsme tím v žádném případě limitováni,“ doplnil předseda správní rady nadace Tomáš Šídlo.
Představit Japoncům české autory
Jako první Foglarův byt za svůj tokijský domov vyměnila Mei Kashima. Do Prahy přijela na dva týdny. „Je japonskou vítězkou Ceny Susanny Roth pro mladé překladatele, kterou pořádáme s Českými centry,“ představil „nájemnici“ Foglarova bytu vedoucí Českého literárního centra Ondřej Buddeus.
Poprvé přijela Mei Kashima do Česka v osmnácti. Téměř rok žila v Ostravě u tamní rodiny a studovala na gymnáziu. Jaroslava Foglara prý dosud neznala, během pražského pobytu se proto pustila do čtení příběhu Hoši od Bobří řeky. „Zatím mě docela láká, je to zajímavá knížka,“ zhodnotila.
V Praze se ale rozhlíží i po dílech jiných autorů. Rezidenční pobyt chce využít k tomu, aby na tuzemském knižním trhu našla titul, který by následně představila japonským čtenářům. „Karel Čapek, Milan Kundera nebo Hrabal už byli přeloženi dávno, současné autory ale Japonci neznají. Chtěla bych tedy českou kulturu v Japonsku obohatit,“ vysvětlila.
Klíče od někdejšího bytu Jaroslava Foglara do konce listopadu postupně převezmou ještě další čtyři zahraniční překladatelé, například z Ukrajiny nebo Itálie.
