Řádění Markéty Hlinovské není zvířatům proti srsti

Opici, tygra, pštrosa nebo klokana lze v Praze potkat nejen v zoologické zahradě, ale také v Colloredo-Mansfeldském paláci. Historickou budovu totiž obsadila zvířata výtvarnice Markéty Hlinovské. Na výstavě s názvem Srst ve městě zkoumá vztah mezi přírodou a civilizací.

Nevyhnutelné propojení dvou konkurenčních prostředí, jakými jsou příroda a civilizace, zajímá Markétu Hlinovskou dlouhodobě. Ekologický podtext ale není záměrem její tvorby.

„Mnoho lidí se mě na to ptá, já ale nechci být takový ten moralistní, politický, ekologický umělec. Není to primární, i když je jasné, že se tenhle význam do mých děl dostává,“ vysvětluje. Třeba v cyklu Březový háj. Ruličky papírů rozvěšené po galerijním sále představují kmeny stromů, kresby na nich paměť v letokruzích.

„Lidi determinujou“

Zatímco člověka lze v pracích Markéty Hlinovské těžko najít, zvířata jsou všudypřítomná. Výtvarnice při jejich ztvárnění vychází z klasické kresby a grafiky, zároveň ráda experimentuje. Například se šablonou a sprejem jako v případě vystavené série „portrétů“ opic. „Na začátku je konkrétní opice, ale postupně se rozpadá, až její tvář není poznat. Se sprejem je to řádění,“ prozradila, co ji na odbočkách od klasických technik přitahuje.

Mezi přírodou a světem stvořeným člověkem hledá Hlinovská paralely i rozpory. Například ve znepokojivém cyklu Odnikud nikam. Meditativní kresby znázorňují absurdně spárované dvojice nebo naopak osamocená zvířata a nejasné skvrny. Ty pro změnu vznikaly stěrkou na okna. „Skvrny vám rozjedou fantazii a v podstatě v tom obraze můžete vidět víc než já. To je i důvod, proč nekreslím lidi, protože ti strašně determinujou,“ obává se umělkyně.

Buvol pod lustrem

Vystavenou tvorbu také vtipně propletla s barokními prostory paláce. Třeba ke kukátkovému divadlu odkazují architektonické kulisy, které nastříkala na historické zdi. Doplnila je opět zvířaty: plameňáky hnízdícími na hlavicích nasprejovaného sloupu nebo opicemi posedávajícími na balustrádách.  

Na architektonickou minulost paláce navazuje také rozsáhlý soubor kreseb Piano nobile, termín označuje patro s reprezentativním sálem a šlechtickými salonky. Těmi na papíře probíhají opět zvířata a výtvarnice v kresbách – jako v jakýchsi momentkách – zachycuje koně, který neubrzdil naleštěnou podlahu, nebo překvapeného buvola pod zdobným lustrem.

Nahrávám video
Markéta Hlinovská vystavuje Srst ve městě
Zdroj: ČT24

Snažím se v tvorbě nenudit sebe ani ostatní, říká Markéta Hlinovská. V umění proto ráda staví věci proti sobě a dovádí je tak k překvapivým pointám. To se jí daří i pro Srst ve městě, která je k vidění až do začátku října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...