Řádění Markéty Hlinovské není zvířatům proti srsti

Opici, tygra, pštrosa nebo klokana lze v Praze potkat nejen v zoologické zahradě, ale také v Colloredo-Mansfeldském paláci. Historickou budovu totiž obsadila zvířata výtvarnice Markéty Hlinovské. Na výstavě s názvem Srst ve městě zkoumá vztah mezi přírodou a civilizací.

Nevyhnutelné propojení dvou konkurenčních prostředí, jakými jsou příroda a civilizace, zajímá Markétu Hlinovskou dlouhodobě. Ekologický podtext ale není záměrem její tvorby.

„Mnoho lidí se mě na to ptá, já ale nechci být takový ten moralistní, politický, ekologický umělec. Není to primární, i když je jasné, že se tenhle význam do mých děl dostává,“ vysvětluje. Třeba v cyklu Březový háj. Ruličky papírů rozvěšené po galerijním sále představují kmeny stromů, kresby na nich paměť v letokruzích.

„Lidi determinujou“

Zatímco člověka lze v pracích Markéty Hlinovské těžko najít, zvířata jsou všudypřítomná. Výtvarnice při jejich ztvárnění vychází z klasické kresby a grafiky, zároveň ráda experimentuje. Například se šablonou a sprejem jako v případě vystavené série „portrétů“ opic. „Na začátku je konkrétní opice, ale postupně se rozpadá, až její tvář není poznat. Se sprejem je to řádění,“ prozradila, co ji na odbočkách od klasických technik přitahuje.

Mezi přírodou a světem stvořeným člověkem hledá Hlinovská paralely i rozpory. Například ve znepokojivém cyklu Odnikud nikam. Meditativní kresby znázorňují absurdně spárované dvojice nebo naopak osamocená zvířata a nejasné skvrny. Ty pro změnu vznikaly stěrkou na okna. „Skvrny vám rozjedou fantazii a v podstatě v tom obraze můžete vidět víc než já. To je i důvod, proč nekreslím lidi, protože ti strašně determinujou,“ obává se umělkyně.

Buvol pod lustrem

Vystavenou tvorbu také vtipně propletla s barokními prostory paláce. Třeba ke kukátkovému divadlu odkazují architektonické kulisy, které nastříkala na historické zdi. Doplnila je opět zvířaty: plameňáky hnízdícími na hlavicích nasprejovaného sloupu nebo opicemi posedávajícími na balustrádách.  

Na architektonickou minulost paláce navazuje také rozsáhlý soubor kreseb Piano nobile, termín označuje patro s reprezentativním sálem a šlechtickými salonky. Těmi na papíře probíhají opět zvířata a výtvarnice v kresbách – jako v jakýchsi momentkách – zachycuje koně, který neubrzdil naleštěnou podlahu, nebo překvapeného buvola pod zdobným lustrem.

Nahrávám video

Snažím se v tvorbě nenudit sebe ani ostatní, říká Markéta Hlinovská. V umění proto ráda staví věci proti sobě a dovádí je tak k překvapivým pointám. To se jí daří i pro Srst ve městě, která je k vidění až do začátku října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Mistryně, Bardotky i vítězné Padlé ovoce

Australská zpěvačka a textařka připravila ve snímku Sia: Nostalgic for the Present pro své fanoušky zážitek na pomezí hudby a filmu, a to u příležitosti výročí turné z roku 2016. Do kin se dostává také vítěz letošního festivalu v Karlových Varech – drama Padlé ovoce vypráví o ženách pracujících v továrně v současném Myanmaru. V tuzemské komedii Bardotky chtějí tři kamarádky v podání Evy Holubové, Dagmar Havlové a Pavlíny Pořízkové začít i po šedesátce bláznivé dobrodružství. Dalším českým příspěvkem do kin je i intimní konverzační snímek Mistryně, v němž hlavní hrdinka po setkání s bývalým manželem řeší „co by kdyby“. V hlavních rolích Marie Švestková a Jiří Havelka.
23. 7. 2026

Stuart z Teorie velkého třesku dostal vlastní sci-fi seriál

Příběh Stuarta, majitele obchodu s komiksy z amerického sitcomu Teorie velkého třesku, se dočkal vlastního zpracování. V seriálu Jak Stuart nezachránil vesmír cestuje postava skrz alternativní verze našeho vesmíru. Shledá se při tom i s dalšími postavami z původní seriálové ságy. Žánr sitcomu ale mění za akční sci-fi s nádechem satiry. Pořád je to ten stejný Stuart jako dřív, ale tentokrát aspoň vytáhne paty z obchodu s komiksy, říkají představitelé hlavních rolí.
23. 7. 2026

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.