Platit na koncertu či festivalu jedině náramkem? Nový systém sklízí kritiku

3 minuty
Reportáž: Festivalový systém plateb přes náramky sklízí kritiku
Zdroj: ČT24

Sérii výhrad vzbudily na začátku festivalové sezony bezkontaktní platební náramky, které současně fungují jako vstupenky do hudebních areálů. Návštěvníci festivalů si stěžují na poplatky za nabití těchto pásků, vracení zbylých peněz i zastropování částky, kterou už pořadatel vracet nehodlal.

Bezkontaktní platební náramky fungující zároveň jako vstupenky našly hned v úvodu sezony letních hudebních festivalů uplatnění na Metronome Festival Prague, Aerodrome festivalu i středečním koncertu The Rolling Stones, hudební fanoušci se s nimi potkají i na festivalech Let It Roll, Brutal Assault či Hip Hop Kemp.

Dodavatel náramků staví na tom, že fungují na jednoduchém principu: nejpozději u vstupu do festivalového areálu (či místa koncertu) si návštěvník vymění lístek za náramek, který si v ideálním případě už dopředu nabije penězi. Za veškerou konzumaci jídla a pití pak platí bezkontaktně, přiložením náramku s čipem ke čtečce prodejce.

Zatím však systém takzvaných cashless (bezhotovostních) plateb řadu fanoušků naštval – je to nejčastější výhrada, která se ozývá v souvislosti s dosavadními festivaly. Ty přitom samotným obsahem drží laťku vysoko: nabídly takové hvězdy jako zpěvačku Lanu del Rey, rappera Macklemore nebo kapelu Chemical Brothers; kritici chválí ozvučení i kvalitní výběr hudebních hostů.

Výhrady vůči aktivaci i refundaci

V případě pražského festivalu Metronome si pořadatel hodlal za refundaci zbylých peněz účtovat padesát korun a hodlal vracet jen od padesáti korun víc – člověk, kterému na pásce zbylo 99 korun, by tak nedostal nic.

Účastníci festivalu Aerodrome v Panenském Týnci si pak kromě pětačtyřicetikorunové hranice pro vracení peněž stěžovali na to, že je dopředu nikdo neupozornil na padesátikorunový aktivační poplatek, který bylo třeba vydat při prvním nabití náramku.

„Nejde mi o peníze, ale o princip. Všude rozhlašujete, jak je to super a jaké to má výhody, přitom člověk stejně čeká ve frontě na pivo dvacet minut. Výhody to má, ale jen pro organizátora,“ vzkázal pořadatelům Metronome Festival Prague jeden z jeho návštěvníků – a obdobně kritická byla i návštěvnice Aerodrome festivalu: „Doprava otřes. Dva tisíce korun za den mi připadá dost, takže nechápu ten poplatek za dobití a následné vybírání peněz z čipu.“

„Nemyslím si, že je dobře, když si pásek nabijete nějakým obnosem a pořadatelé si strhnou padesát korun. Jestli to (zavedení pásků) urychlí třeba vstupy do areálů, tak to jedině dobře bude,“ soudí hudební publicista Ondřej Bezr, který náramkům věnoval i kritickou glosu pro Lidovky.cz, a výhrady vůči nim vznášel i šéf kulturní rubriky Hospodářských novin Daniel Konrád nebo hudební recenzentka ČT24 Markéta Janáková.

Pořadatelé chyby uznávají, náramky jsou ale podle nich nutností

Pořadatelé chyby uznávají a snaží se je napravit. „Ne všichni znali předem podmínky, to jsme uznali a následně jsme peníze refundovali i těm lidem, kteří si stěžovali, respektive všem, protože to by nebylo asi spravedlivé,“ řekl producent festivalu Metronome Martin Voňka.

Organizátoři koncertu The Rolling Stones se pak od dopoledních hodin snažili vyřešit na místě konání letňanské show situaci, kdy objednané náramky nepřišly. Řada návštěvníků pak po absolvování fronty zjistila, že kód jejich lístku, za který měli náramek získat, není v systému dohledatelný (a to bez ohledu na to, zda lístky – a náramky – kupovali u oficiálního, či neoficiálního distributora).

Současně ale znějí hlasy, že budoucnost velkých kulturních akcí spočívá jedině v platebních náramcích. „Je to záležitost, se kterou se asi budou muset potkat všechny festivaly, protože cashless platba je nevyhnutelnost, dřív nebo později to asi dopadne na všechny pořadatele těchto akcí,“ soudí pořadatel festivalu Aerodrome Igor Rattaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...