Klub zvídavých dětí pátrá po tom, co Jaroslav Foglar dělal za protektorátu

Vychází zpráva o dosud neznámé foglarovce. Sérii rozhlasových her Klub zvídavých dětí napsal Jaroslav Foglar za protektorátu. Stejnojmenná kniha Zdeňka Bauera se věnuje nejen obsahu dosud nevydaných materiálů, ale také Foglarově činnosti ve složité době německé okupace.

Video Události v kultuře
video

Kniha mapuje činnost Jaroslava Foglara za protektorátu

Kniha s podtitulem Jaroslav Foglar a Protektorát mapuje život oblíbeného spisovatele v období druhé světové války. Foglar sice v závěru svého života nastínil ponurou atmosféru protektorátu Čechy a Morava a těžkosti ilegálního skautingu na stránkách autobiograficky laděného románu Strach nad Bobří řekou, jinak ale o době okupace většinou mlčel.

Výpověď jako nejlepší vizitka

V úvodních kapitolách publikace nabízí většinou neznámé informace k historii předfoglarovských klubů i o spolupráci Foglara s několika prvorepublikovými časopisy. Důležitým tématem knihy je právě protektorátní období, kdy měl Foglar proti období pozdějšího komunistického režimu relativně větší prostor k publikační činnosti. Tehdy spolupracoval například s časopisy Zteč a Správný kluk.

„Nikdy se nepodařilo to, co nacisté chtěli. Vždycky když nastala nějaká zdánlivá spolupráce, tak šlo o střet hodnot a bylo jen otázkou času, kdy exploduje naplno. Což byl i příklad Správného kluka, kde dostal hodinovou výpověď, a to je pro něj ta nejlepší vizitka,“ komentuje Foglarovu činnost za protektorátu editor a nakladatel Zdeněk Bauer.

Zásadní místo v knize zaujímá popis rozhlasových pořadů Klub zvídavých dětí, kde spisovatel na jednu stranu nalezl tvůrčí útočiště po zákazu časopisu Mladý hlasatel, na druhou stranu byla tato jeho životní etapa okleštěná postupujícími restrikcemi ze strany okupačních úřadů.

Souběžně s tím je prostor věnován také zakázanému skautingu a především dodnes nezmapovanému Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, protektorátnímu svazu, který vznikl za účelem germanizace české mládeže. Publikace obsahuje množství obrazových příloh a rejstříků.

Znovu vyjdou další Foglarovy knihy

Foglarova tvorba je dodnes populární. Rychlé šípy a komiksové sešity, které nakreslili Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák, souborně vyšly v Olympii v letech 2012 a 2013 a zařadily se mezi nejprodávanější tituly literatury pro mládež.

Odkaz ideálů přátelství a dobrodružství stále oslovuje nejen starší generaci čtenářů. Jen málokdo nezná alespoň nějakou z jeho knih Hoši od Bobří řeky, Když duben přichází, Záhada hlavolamu, Chata v Jezerní kotlině či Tajemná Řásnovka. Nakladatelství Albatros v dalších letech postupně hodlá vydat všechny stěžejní Foglarovy romány doplněné o skautské příručky, komiksy či dosud nevydané dopisy.

Vydávání díla spisovatele s přezdívkou Jestřáb delší dobu komplikovaly spory kolem autorských práv. Nakonec je po soudních sporech získala Skautská nadace Jaroslava Foglara, která navázala spolupráci právě s nakladatelstvím Albatros.

V Praze se od května koná výstava Pocta Rychlým šípům připomínající osmdesáté výročí vzniku legendárního chlapeckého klubu.