Tři hudební dopisy adresované křesťanům, muslimům i židům napsal proslulý skladatel a muzikant Goran Bregović. Jeho koncert v pondělí nadchl zaplněnou pražskou Lucernu. Skladby z novinkového alba Tři dopisy ze Sarajeva zahrála kapela Wedding And Funeral Orchestra s Českým národním symfonickým orchestrem.
Známý skladatel a interpret balkánské hudby absolvoval koncert s kytarou vsedě obklopen čtyřmi desítkami hudebníků a sboristů. Symfonický orchestr vedl dlouholetý Bregovičův spolupracovník Ognjan Ogi Radivojević a jako sólisté vystoupili houslisté Izraelec Gershon Leizerson, Tunisan Zied Zouari a Srbka Mirjana Neškovićová.
Svými staršími písněmi plnými podmanivých rytmů a exotických melodií přivedl Bregović větší část obecenstva do varu, takže se mnozí lidé na místech ke stání pustili do tance.
Tři dopisy ze Sarajeva
Naopak při orchestrálních pasážích z nového projektu Three Letters from Sarajevo (Tři dopisy ze Sarajeva) vedl posluchače k zamyšlení. Na konci koncertu návštěvníci, z nichž část pocházela z bývalé Jugoslávie, odměnili Bregoviče a jeho hudebníky velkým aplausem.
Ústřední myšlenkou Bregovičovy novinky je soužití tří náboženství přítomných v oblasti bývalé Jugoslávie, tedy křesťanství, islámu a judaismu. Desku už skladatel představil v různých zemích Evropy.
„Album je jako vzkaz v láhvi hozené do oceánu, kterou možná někdo najde. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se musíme naučit, jak v tomto století žít pohromadě s odlišnostmi. V minulosti to bylo jednoduché. Prostě jste zabil toho, kdo se lišil. To je ale v jednadvacátém století nepřijatelné. Očividně musí každý z nás něco v tomto směru udělat,“ uvedl muzikant.
„Člověk měl potřebu hudby dříve, než pocítil potřebu mít nějaké náboženství nebo národnost. Proto hudba tak usnadňuje porozumění. Ve Třech dopisech ze Sarajeva využívám možnost jako skladatel spojovat na pohled nespojitelné,“ uvažuje Bregović.
„Filmovou hudbu už nedělám“
Osmašedesátiletý Bregović od šestnácti let vystupoval po sarajevských barech a v roce 1973 stál při vzniku skupiny Bijelo Dugme. Kapela se stala nejúspěšnější rockovou formací v historii bývalé Jugoslávie a jejích desek se prodaly desítky milionů. Od své emigrace v devadesátých letech v důsledku jugoslávské občanské války Bregović žije a tvoří ve Francii.
Autorsky čerpá z hudby balkánských Romů, ale i z rocku, punku a elektronické hudby. Věhlas mu přinesla spolupráce s režisérem Emirem Kusturicou. Už několik let se ale Bregovičovo jméno v závěrečných titulcích na plátnech kin neobjevuje.
„Před válkou (v bývalé Jugoslávii) jsem složil hudbu pro Time of the Gypsies a byla z toho zlatá deska v deseti evropských zemích. Během války mi nabízeli jenom tuto práci. Takže moje stará filmová kariéra je spojená právě s válečnými lety. Složil jsem v té době melodie asi k dvacítce filmů. Ale dobrých patnáct let už filmovou hudbu nedělám,“ vypráví.
„Víte, já nejsem dobrý skladatel filmové hudby, upřímně řečeno. Měl jsem štěstí, že jsem se podílel na pár titulech, které nepotřebovaly skutečného skladatele filmové hudby. Moje hudba je příliš agresivní. Příliš melodická. Velmi málo ilustrující,“ tvrdí skladatel hudby k filmům jako Time of the Gypsies, Arizona Dream nebo Underground.
Festival Prague Proms pokračuje
Český národní symfonický orchestr pondělním koncertem navázal na předchozí spolupráci se světoznámými jmény filmové hudby, jako je Ennio Morricone nebo Hans Zimmer. Do Prahy Bregović zavítal už poněkolikáté. Před osmi lety vystoupil na prvním ročníku festivalu Praha – Sen letní noci. Poté zahrál v Kongresovém centru i Foru Karlín.
Koncert se uskutečnil v rámci festivalu Prague Proms, který potrvá do července. Přehlídka bude pokračovat 19. června programem, v němž Český národní symfonický orchestr s hosty uvede dílo Messa di Gloria (Slavnostní mše) italského skladatele Pietra Mascagniho.
