Zásluhy, intriky a dary. Šlechtická diplomacie řídí české památky

Státem spravované památky se v letošní sezoně rozhodly připomenout tuzemské šlechtické rody, které zasáhly do evropských a světových dějin. Hrady, zámky a další objekty oficiálně otevírají – stejně jako poklady – na Velký pátek. Kromě šlechtické diplomacie připomenou akcemi a výstavami také století novodobé české státnosti.

Program Šlechta českých zemí v evropské diplomacii je součástí dlouhodobého projektu Po stopách šlechtických rodů. Aktuálním tématem chce Národní památkový ústav připomenout, že česká, moravská i slezská šlechta se v diplomacii angažovala už od středověku.

Metternichův Kynžvart, Casanovův Duchcov

Šlechtickou diplomacii přiblíží více než čtyřicet památek. Zámek v Českém Krumlově například převypráví příběh zlatého kočáru rodu Eggenberků, který byl vytvořen v Římě v roce 1638 pro účely diplomatického procesí.  Zámek Kynžvart roli knížete Klementa Václava Metternicha v evropské diplomacii, zároveň bude 25. srpna centrem letošní Hradozámecké noci.

Zapojení hraběte Viléma Kinského ze Vchynic a Tetova do spiknutí Albrechta z Valdštejna proti císaři probere zámek v Benešově nad Ploučnicí. Jako diplomata a intrikána pak představí milovníka Casanovu kostýmované prohlídky na Duchcově.

Vrcholem diplomatické sezony má být v červenci otevření nové expozice na zámku v Jindřichově Hradci. Věnuje se diplomatickým aktivitám černínského rodu od raného novověku až do první poloviny dvacátého století. K exponátům bude patřit například originál tureckého stanu, který si z osmanské říše přivezl v roce 1616 jako dar Heřman Černín z Chudenic.

Heřman Černín z Chudenic a Klement Václav Metternich
Zdroj: NPÚ

Století republiky na venkově i v posteli

Nemalou pozornost chce NPÚ v nadcházející návštěvnické sezoně věnovat i výročí vzniku samostatného Československa. Projekt Století republiky si všímá především meziválečných časů. Hned dvě výstavy se zabývají prvorepublikovou architekturou: jednak památkami „ve službách republiky“, tedy úřady, továrnami nebo nemocnicemi, jednak pomníky první světové války. 

Část programu připomene ale i další, tzv. osudové osmičkové roky, například vila Stiassni představí státníky a státní návštěvy, které v této vládní vile nocovali. Betlém Hlinsko potom proměny českých zemí zachytí na příkladu venkova – od zrušení roboty přes kolektivizaci po normalizaci.