Jeden svět vstoupil do kyberprostoru. Čističi rozhodnou, co se objeví na Facebooku

Festival Jeden svět se ponoří do kyberprostoru (zdroj: ČT24)

V Praze v pondělí začíná festival filmů o lidských právech Jeden svět. V kinech Lucerna a Světozor ho večer zahájí projekce filmu Čističi, který vypráví o regulaci obsahu sociálních sítí. Na úvod festivalu bude také udělena cena za přínos v oblasti lidských práv. Letos ji dostane vietnamská blogerka Pham Doan Trang za odvahu, s jakou navzdory pronásledování usiluje o demokratickou změnu uvnitř své země.

Největší dokumentární filmový festival s tematikou lidských práv na světě, který letos oslavuje jubilejní dvacátý ročník, se koná od 5. do 14. března v Praze a následně v 36 městech v Česku. Uvede celkem 128 filmů z 52 zemí, přiveze 120 hostů a bude se věnovat tématům lidských práv v kyberprostoru i ve vzdálených částech světa.

„Festival vždy přinášel filmy o tématech, o kterých se v médiích téměř nemluví. Je to naše identita. Zároveň potřebujeme v posledních letech přinášet témata, o kterých se v médiích mluví až příliš,“ říká ředitel přehlídky Ondřej Kamenický. Virtuálním světem se podle něj valí nepřeberné množství neověřených či falešných informací, festival chce divákům pomoci se v nich orientovat.

„Pojďme zpomalit, pojďme do kina, zůstat po něm na debatu a na všechna tato témata se podívat z řady perspektiv a hlavně si je zařadit do kontextu,“ zve diváky Ondřej Kamenický.

Rozhovor s programovým ředitelem festivalu Jeden svět Ondřejem Moravcem (zdroj: ČT24)

Práce čističů se může změnit v cenzuru

Do kyberprostoru se ponoří hned zahajovací snímek Čističi. Režisér Moritz Riesewieck zachytil práci takzvaných moderátorů obsahu na sociálních sítích, anonymních lidí ve filipínské Manile, kteří rozhodují o tom, co se objeví, nebo neobjeví na facebookové zdi. Sporné je podle autora filmu to, že jako závadný je často jejich zaměstnavateli vyhodnocen i obsah, který nevyhovuje vládám jednotlivých zemí nebo znepokojivým způsobem vypovídá o realitě válečných konfliktů.

Práce čističů se pak může ze snahy zabránit šíření zla změnit v cenzuru. „Film Čističi vypráví o tom, jakým způsobem Facebook, Twitter, obecně všechny sociální sítě regulují svůj obsah. Čekali byste možná, že to dělají nějací experti, nějaká komise, ovšem ono to tak není. Ve filmu vidím, že to dělají desetitisíce lidí často v rozvojových zemích,“ popisuje Ondřej Kamenický. Film Čističi uvede režisér Moritz Riesewieck osobně.

Letošní tematickou novinkou je kategorie Americana, která nabízí pohled na aktuální společenskou situaci ve Spojených státech. Zaměří se na osobnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, rasovou nesnášenlivost, úlohu policie v systému nebo práva indiánů.

Premiéry v České soutěži

Porota složená ze zástupců mezinárodních festivalů vybere nejlepší dokument v kategorii Česká soutěž. Ve světové premiéře budou uvedeny filmy Bohu žel režiséra Saši Dlouhého o životě migrantů v České republice, Budovatelé říše Andrana Ambramjana, kteří naopak představují inscenovanou show lokálních extremistických bojovníků proti islámu a snímek AsexuaLOVE, který jako první proniká do subkultury asexuálů u nás.

Snímek Bohu žel vypráví o životě migrantů v Česku (zdroj: ČT24)

V české premiéře se představí hned tři snímky: Nic jako dřív režisérského dua Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské, který vypráví o dospívání v současném českém pohraničním maloměstě, dále Až přijde válka režiséra Jana Geberta o kontroverzní polovojenské skupině Slovenští branci a také dokument Petra Horkého Švéd v žigulíku zachycující osud ruské automobilky AvtoVAZ a legendárních vozů Lada.

Další snímky z celého světa nabídnou sekce Máte právo vědět, Eurodrom, Za horizontem, Cesty ke svobodě, Umění mění nebo Panorama.

V kinech se během festivalu nebude pouze promítat. Panelové debaty pod názvem Mluvící kino přinesou několik velkých diskuzí k vybraným filmům na aktuální témata, která rezonují napříč společností, například populismus v Evropě nebo politické otřesy USA.

Festival připravuje také projekce pro diváky různě handicapované. Uvede filmy s titulky pro neslyšící, filmy s audiokomentářem a jako letošní novinku takzvané relaxované projekce. Jsou určené divákům s mentálním postižením, poruchami soustředění i pro návštěvníky, kteří si chtějí u filmu odpočinout. U těchto projekcí je proto ztlumen zvuk, sál je více osvětlen a filmy běží bez titulků a trailerů.

Oceněná blogerka Pham Doan Trang se musí ve Vietnamu skrývat

Na úvod festivalu bude tradičně udělena cena za přínos v oblasti lidských práv Homo Homini, kterou letos dostane vietnamská blogerka Pham Doan Trang za odvahu, s jakou navzdory pronásledování usiluje o demokratickou změnu uvnitř své země. Kvůli represím ve své vlasti se momentálně musí skrývat, a nemůže proto přijet a převzít cenu osobně. Ocenění za ni převezme lidskoprávní aktivistka Mai Nguyen.

Ocenění slouží jako podpora a výraz úcty laureátům. Podle organizátorů ceny je Pham jednou z vůdčích postav vietnamského disentu a na svém blogu upozorňuje na nespravedlnosti páchané komunistickým režimem. Vysvětluje také Vietnamcům, že mají právo vystupovat proti represím.

Vietnamská disidentka Pham Doan Trang
Zdroj: archiv Pham Doan Trang/Člověk v tísni

Podle samotné Pham by bylo „lepší, kdybychom žili ve světě, v němž se takové ceny jako Homo Homini vůbec nemusely udělovat“. „Ve světě, kde bychom nemuseli o porušování lidských práv mluvit, protože by k němu vůbec nedocházelo. Tak to ale není. A proto potřebujeme vaši, mezinárodní podporu. Jen ta totiž může vytvořit smysluplný tlak na vietnamský režim a přinést změnu k lepšímu,“ uvedla Pham.

Je soustavně zastrašována státní mocí. To ji ale neodradí. I když se musí ukrývat, nepřestává psát. Nedávno vydala svou devátou knihu. Pojednává o demokracii a její šíření je ve Vietnamu přísně zakázáno.
Člověk v tísni
o Pham Doan Trang

Ve Vietnamu, který je aktivisty označován za jednu z nejzkorumpovanějších zemí v Asii, drží komunistická strana v rukou soudní, zákonodárnou i výkonnou moc. Tamní úřady podle kritiků potlačují svobodu projevu a zasahují pravidelně proti disentu. Ti, kdo kritizují vládu na internetu či jinde, podle zahraničních agentur často končí ve vězení.

„Situace se v posledním roce zhoršila. Jen loni bylo zadrženo více než 20 osob – za články na osobních blozích nebo za statusy na Facebooku. Můžeme mluvit o cílené, systematické snaze umlčet kritické hlasy,“ doplnila k situaci ve Vietnamu ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Sylva Horáková.