Proč je na světě tolik bohů? Otázka nejen pro děti

Nahrávám video
O knize Proč je na světě tolik bohů?
Zdroj: ČT24

Proč je na světě tolik bohů? Odpověď nejen na tuhle otázku mohou děti i dospělí společně hledat ve stejnojmenné knize. Bohatě ilustrovaná publikace čtenáře seznámí s historií, současností, pravidly a hlavními myšlenkami největších světových náboženství. Knihu pro nakladatelství Fragment napsal Petr Kostka, který byl hostem ČT24.

Pro jak velké nebo malé děti je kniha určena?

S nakladatelstvím jsme se domluvili, že to bude pro děti od deseti let. Když jsem viděl výslednou, hotovou knížku, tak myslím, že může být i pro starší děti, což je jenom dobře.

Bohové a náboženství patří k lidem od pradávna, píšete v knize. Vysvětlíte dětem také proč?

Tím, že je knížka pro děti deset let plus, tak se nezabývá filozofickými otázkami vzniku náboženství, ale spíše náboženství přijímá jako součást našich životů a dějin a snaží se představit hlavní dnešní náboženské směry ve světě.

Petr Kostka / Proč je na světě tolik Bohů?
Zdroj: Albatros Media

Kniha má trochu podobu učebnice. Může být doplňujícím materiálem k výuce dějepisu nebo historie?

Tak to bylo myšleno, když s tím nakladatelství Fragment přišlo. Já jsem rád, protože se předpokládá, že by knížka mohla pomoct učitelům v předmětech, jako je občanská nauka nebo vůbec společenské vědy. U každé kapitoly jsou jednoduchou formou i kvízy, kde si děti mohou shrnout, co si přečetly, a zjistit, jestli četly správně.

Jaký byl klíč výběru, jakým náboženstvím se budete věnovat?

Je to úzus, který platí obecně. Jsou to jednak náboženství, která mají nejvíc vyznavačů, a náboženství, která mají největší vliv. Například u judaismu se může zdát, že ho vyznává relativně menší počet lidí, než třeba islám nebo křesťanství, ale na druhou stranu je to nesmírně vlivné náboženství. Stejně tak bahaismus, což je ne úplně každému známé náboženství, je náboženství vlivné a silné, proto i takové bylo zařazeno.

Jak náročné bylo vybrat to nejpodstatnější, co je pro každé náboženství typické?

To je na tom to nejtěžší, protože kdybyste takovou knížku psala pro studenty nebo pro dospělé, tak si můžete dovolit složitější konstrukce nebo výklady. Pro děti to muselo být velmi zjednodušené. A to je problém, jak jednoduchou formou říct docela složité věci.

Redakčně kráceno, celý rozhovor lze přehrát ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...