Dělnická třída proti mimozemšťanům, sexuální androidi nebo taky amatérské operace mozku. Celkem sedmnáct celovečerních a pět krátkých filmů čeká na příznivce okrajových žánrů na třináctém Festivalu otrlého diváka. Že láska pořád ještě může hýbat světem, připomene přehlídka do 5. března v pražském kině Aero a poté výběrem toho nejlepšího v Brně (10. 3.) a Hradci Králové (17. 3.). Pozvánku připojil v rozhovoru jeden z dramaturgů festivalu Jiří Flígl.
Dramaturg Festivalu otrlého diváka: Láska je přítomna i v pokleslosti
Rozhovor s Jiřím Flíglem o festivalu (zdroj: ČT24)
Jak moc a v čem musí být člověk otrlý, aby si troufl na vaši přehlídku? Natož pak třeba na akci „Aero naslepo pro otrlé“.
Otrlý nemusí být vůbec, je to trochu nadsázka. Už jsme se setkali s tím, že název festivalu může některé diváky odrazovat, ale byť občas uvádíme i šokující nebo drastické filmy, tak otrlost pojímáme v celé šíři - od extrémů přes horory, které můžete vidět i v distribuci, až po okrajovější zákoutí kinematografie, jako jsou béčkové filmy, erotika a filmy, které jsou tak hrozné, až jsou krásné.
Letos má přehlídka podtitul „Láska čeká v kině“. O žádnou romantiku ale asi nepůjde.
Naopak. Láska je přítomna ve většině uměleckých děl. A nejinak je tomu i v pokleslých filmech. Sice má občas podivnější podoby, ale zároveň tam máme i spoustu snímků, které jsou ryze romantické. A pokud by chtěl někdo klasičtější romantiku, uvádíme i snímek Tromeo a Julie, moderní variaci na Williama Shakespeara.
Podle čeho filmy na festival vybíráte?
Snažíme se mít v programu zastoupeny i novější tituly, které zrovna putují po zahraničních festivalech a nám se je podaří získat pro českou premiéru. Většinu našeho programu ale tvoří starší tituly, protože jsou to filmy, které my, dramaturgové, máme rádi a rádi je představíme i divákům, aby se u nich pobavili podobným způsobem jako my.