Češi knížkami nepohrdnou. Loni za ně utratili přes sedm miliard

Češi za knížky v loňském roce utratili přibližně 7,5 miliardy korun, a meziroční nárůst činí až 400 milionů. Informuje o tom výroční zpráva o tuzemském knižním trhu, kterou zveřejnil Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Za hojnějšími výpravami do knihkupectví stojí podle svazu hospodářská konjunktura a snížení DPH na knihy.

Od loňského ledna se tuzemské knihy daní deseti procenty proti patnáctiprocentní dani, která pro ně předtím platila předešlé dva roky. Nižší daňové zatížení také Čechy podle svazu pravděpodobně pobídlo k intenzivnější investici do literatury – a to i přesto, že jsou české knížky nadále zatíženy třetí nejvyšší daní v Unii.

Vyšší zdanění než Česká republika má totiž v evropské osmadvacítce už jen Dánsko (25 procent) a Bulharsko (20 procent). Slováci pak daní stejně jako Češi deseti procenty, ale například Polsko už jen pěti a Velká Británie, Norsko i Irsko knižní produkci od daně z přidané hodnoty v rámci své kulturní a vzdělávací politiky zcela osvobozují.

Kromě nižší DPH pak v lepší finanční situaci tuzemského knižního trhu sehrála roli také loňská finanční pobídka ministerstva školství. To, s podporou evropských peněz, vyzvalo knihovny středních a základních škol k obměně či rozšíření svých fondů – a školy nakupovaly.

Dominuje „stáj“ Albatrosu

  • Albatros Media: 885 titulů
  • Euromedia Group: 560 titulů
  • MOBA: 361 titulů
  • GRADA: 339 titulů
  • Univerzita Karlova: 323 titulů
  • Akademie věd: 305 titulů
  • EGMONT: 396 titulů
  • Univerzita Palackého: 288 titulů
  • Argo: 198 titulů
  • Masarykova univerzita: 191 titulů

Měly přitom z čeho vybírat; celkový počet vydaných titulů sice meziročně mírně klesl o čtyři stovky, s počtem 16 600 unikátních knih vydaných během dvanácti měsíců je ale nabídka trhu stále nebývale široká, a to přesto, že jí do úrovně před hospodářskou krizí stále dva tisíce jedinečných titulů chybí.

Největší podíl si na tuzemské knižní produkci připisuje skupina Albatros Media, pod níž vedle titulního dětského nakladatelství spadají i tituly Fragmentu, Motta nebo nakladatelství X. Y. Z. Dohromady poslala na trh 885 nových knih. Druhým nejsilnějším nakladatelem se stala skupina Euromedia, která stojí za Knižním klubem nebo nakladatelstvím Odeon.

Počet ruských překladů se za pět let zdvojnásobil

Svůj podíl na trhu i navzdory celkovému poklesu loni výrazně zvyšovala krásná literatura, za uplynulých deset let počet beletristických titulů vzrostl o třetinu na více než pět tisíc děl. Dva tisíce nově vydaných knížek hlásí i dětská literatura, významný propad naopak zaznamenávají vysokoškolské učebnice. Zatímco před deseti lety na trh mířily dva tisíce položek, loni jich nebylo ani devět set. Propadá se i produkce knih z oblasti ekonomie, práva, technických a přírodních věd.

Objemný trh výrazně saturuje česká produkce. Domácího původu jsou dvě třetiny všech loni vydaných knih, zbytek (34 procent) pak spadá na překlady, přičemž dominantní zdrojový jazyk představuje angličtina, ze které pochází víc než polovina přeložených publikací.

Podíl němčiny a francouzštiny naopak klesá a výjimku si v ranku světových jazyků připisuje vzrůstající počet ruských překladů; za posledních pět let se víc než zdvojnásobil. Větší zájem projevují tuzemští nakladatelé také o texty psané původně v polštině a ve slovenštině.