Před 140 lety se do chudé rodiny narodil švec, který obul celý svět. Největší výrobna všech dob byla pro jejího zakladatele Tomáše Baťu hlavně službou veřejnosti. Věřil, že světem hýbe morálka. Na místě jednoho z jeho obchodních domů v Praze teď stojí muzeum Grévin, v němž přibyla interaktivní výstava věnovaná králi obuvi.
Do muzea Grévin doputovala mobilní replika kanceláře Tomáše Bati, která se u příležitosti výročí jeho narození od května stěhovala po českých a moravských městech. V Praze ji obohatila ještě vosková figurína tohoto známého zlínského podnikatele.
Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 do ševcovské rodiny, vlastní - houňové - boty začal vyrábět už jako patnáctiletý ve Vídni. Jeho podnikání ale brzo skončilo. „Policajti ho chytli, protože neměl žádné povolení na prodej, a vrátili ho do Zlína,“ upřesnil výkonný ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev.
Na zlínském náměstí založil v roce 1894 výrobnu valašských papučí. Rakousko-Uhersko záhy dobil baťovkami - levnými proto, že levá i pravá bota byla stejná.
„Sebemenší věci, které dělala továrna nebo on, byly vždycky pro lidi,“ tvrdí o Baťovi Velev. Zavedl firemní školku, promítal filmy k jídlu a dával práci tělesně postiženým. „Měl na vestě kapsičky, do nichž se vešla tehdejší dvacetikoruna, a když viděl, že někdo udělal velmi kvalitní práci, dal mu ji za odměnu,“ popisuje Velev další způsob baťovské motivace.
Klíčová pro něj byla reklama. Plakáty vyráběl ve třiadvaceti jazycích a točil také několikaminutové filmy - kvůli nim vznikly slavné zlínské ateliéry. Reklamy točili Otakar Vávra i Elmar Klos a hráli v nich obsazovaní herci své doby, třeba Vlasta Burian. Některé z nich promítá muzeum Grévin i na výstavě.
Tomáš Baťa zemřel tragicky při letecké nehodě v šestapadesáti letech. Potkat ho v kanceláři, z níž řídil své impérium, ho návštěvníci pražského muzea budou moci ale až do října. V doprovodném programu si mohou zahrát „baťovské“ Člověče, nezlob se nebo si vyrobit botu na ševcovském kopytě.
