Bedřich Smetana chtěl Prodanou nevěstou původně vyvrátit domněnku, že nedovede složit něco „lehčího“. Z jednoaktové operetky se však časem stala nejhranější domácí a nejznámější česká opera v zahraničí. Od její premiéry 30. května v Prozatímním divadle uplynulo už 150 let.
Prodaná nevěsta věří v lidské dobro. Operním šlágrem je už 150 let
Smetanovi bylo v době vzniku díla přes čtyřicet let a vzdal už pokusy o uplatnění na evropské scéně jako klavírní virtuos. Snažil se, již pátý rok po návratu ze švédského Göteborgu, budovat svou novou uměleckou existenci v české společnosti. Vedle hudby zaujímala v jeho činnosti důležité místo i služba věci národní. Smetana si byl dobře vědom klíčové role opery v národním životě i nedostatku původní české tvorby na tomto poli.
Prozatímní divadlo bylo od roku 1862 stálou českou profesionální scénou. V roce 1866 skladatel slavil na tamních prknech úspěch s Branibory v Čechách. Nabuzený tvůrce proto už v květnu téhož roku dokončil druhý, tentokrát komický kus – Prodanou nevěstu. Libreto napsal Karel Sabina.
Úspěch nastal až po přepracování
Opera se skládala původně pouze ze dvou jednání a 20 hudebních čísel bylo spojeno mluvenou prózou. Premiéra, kterou dirigoval autor osobně, neměla takový úspěch ani návštěvnost jako Braniboři v Čechách. Chladnější přijetí zřejmě ovlivnil i strach z blížící se války s Pruskem. Samo dílo ale muselo také ještě projít vývojem, než podle dobového tisku „vzrostlo na skvostnou komickou operu plnou bujného ruchu a neodolatelné komiky, jadrný to obraz venkovského života, ale přece na veskrz hudebně ušlechtilý a jemný“.
Smetana dílo podrobil revizi, kde přikomponoval sbory, árii a dějství rozšířil o třetí část. Popularitu si poté „Prodanka“ navzdory horšímu startu získala rychle. Za skladatelova života se v Praze odehrálo 128 představení a on sám řídil prvních 48. Opera se stala nedílnou součástí repertoáru Prozatímního, respektive Národního divadla, a postupně i ostatních českých a moravských divadel.
Obecenstvo Smetanův kus přijalo dobře v roce 1870 v Petrohradu i v Záhřebu (1873), ale zahraniční debut opery tehdy příkře odmítla ruská kritika. Když roku 1892 Prodaná nevěsta senzačně uspěla na vídeňské divadelní přehlídce, prorazila konečně i v mezinárodním měřítku. V Americe se pak poprvé představila v roce 1909 v Metropolitní opeře pod taktovkou Gustava Mahlera a s Emou Destinnovou v roli Mařenky.