Bratislava znovu objevuje židovské dědictví

Židovské komunitní muzeum v Bratislavě vystavuje poklady z historie tamní židovské obce. Mezi nimi vzácný obřadní textil, stříbrné rituální předměty nebo více než sedm set let starý hebrejský rukopis na pergamenu. Většina předmětů během dvacátého století několikrát jenom velmi těsně unikla naprostému zničení.

Vystavené stříbrné rituální předměty obdivoval při tehdejší návštěvě Bratislavy už císař František Josef na začátku dvacátého století. Jsou výjimečné svým původem, vyrobila je totiž židovská zlatnická rodina v Bratislavě, tedy na jednom ze dvou míst v celém Uhersku, kde se mohli Židé tomuto řemeslu věnovat. Druhé bylo v dnešní Budapešti.

„Je pro nás velmi důležité mít židovské ceremoniální předměty vyrobené přímo židy a ne křesťanskými zlatníky,“ říká Zsuzsanna Toronyi, ředitelka Maďarského židovského muzea v Budapešti.

Většinu současné sbírky vytvořil v padesátých a šedesátých letech Eugen Barkány. Kurátorku výstavy Janu Švantnerovou čekala téměř detektivní práce, aby potvrdila, že opony na svatostánek skutečně patřily bratislavské obci. Musela proto studovat historické fotografie nebo porovnávat jména donorů se seznamem pohřbených na místním ortodoxním hřbitově.

Bratislava znovu objevuje židovské dědictví (zdroj: ČT24)

„Vyťukávala jsem jména všech dárců do databáze. Kontrolovala jsem, jestli se shodují jména jejich manželů a jejich rodičů. A ve chvíli, kdy jsem si byla jistá, že všechno sedí, uznala jsem, že i tato textilie je bratislavská,“ popisuje kurátorka Jana Švantnerová.

Většina synagog v Bratislavě byla zbourána po válce

Židovské komunitní muzeum v Bratislavě má v depozitáři přes tisíc podobných předmětů. Jedná se pouze o zlomek vlastnictví bratislavské židovské komunity ze začátku dvacátého století. V celém Uhersku patřila právě Bratislava k nejvýznamnějším židovským centrům, co se týče obchodu nebo intelektuálního života. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století tam působil třeba jeden z hlavních evropských ortodoxních rabínů Chatam Sofer.

„Většina synagog v Bratislavě byla zbourána v poválečném období při bourání podhradí a stavbě mostu Slovenského národního povstání. Dnes v Bratislavě v podstatě existuje jen jedna jediná synagoga,“ říká ředitel Židovského komunitního muzea Maroš Borský.

Bratislavská židovská komunita byla ještě před druhou světovou válkou velmi početná. Tvořilo ji zhruba 15 tisíc lidí. Téměř celou ji však zlikvidovaly nacistické transporty do koncentračních táborů a následně emigrace z Československa. Dnes má komunita asi pět set členů. Výstava Znovuobjevené dedictví potrvá v Bratislavě až do října.