Praha - Ve věku 72 let zemřel dnes v Praze divadelní a filmový herec Bronislav Poloczek. Smutnou zprávu oznámila činohra Národního divadla (ND), jejímž členem se stal již v roce 1988 a vytvořil tam desítky rolí. Absolvent brněnské JAMU prošel divadly v Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi, Pardubicích a také Studiem Ypsilon v Liberci a v Praze a nakonec zakotvil na české první scéně. Do paměti se zapsal především postavou kapitána Ořecha ve filmu Černí baroni. V posledních letech ztvárnil taky několik seriálových rolí - třeba v Životu na zámku, Ulici nebo Hospodě. „Poslední rozloučení se uskuteční za účasti veřejnosti v pátek 23. března od 14:00 hodin ve Velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze,“ oznámil mluvčí činohry Tomáš Staněk.
Zemřel Bronislav Poloczek - herec robustní postavy a citlivé duše
Ačkoliv měl ve svém divadelním repertoáru výjimečné postavy – Molièrova Tartuffa, Dantona v Büchnerově Dantonově smrti, Shakespearova Falstaffa, Alfréda Doolittla v Shawově Pygmalionu či Josefa v Turriniho hře Josef a Marie, za nějž byl nominován na Cenu Thálie 2006, diváci ho znají především z televizní obrazovky.
Do diváckého povědomí široké veřejnosti se tento herec zapsal především díky svým rolím filmovým a televizním. Před kamerou vytvořil desítky postav. Zahrál si například ve filmech Já nejsem já, Discopříběh 2, Černí baroni, Rebelové, Der Lebensborn - Pramen života nebo také v televizních seriálech Létající Čestmír, Arabela se vrací, Náhrdelník, Hospoda, Život na zámku či Ulice. Poslední filmovou roli ztvárnil v pohádce Václava Vorlíčka Saxána a Lexikon kouzel.
Na plátně se prosadil převážně jako veseloherní typ v nejrůznějších úlohách chvastounů, žoviálních a prostoduchých náfuků, lenochů, podvodníčků, pokrytců a intrikánů. Často hrál i v detektivkách. S touto „šarží“ občas kontrastovaly jeho role na české první scéně, zejména v komorních citlivých textech. Před deseti lety mu například v Divadle Kolowrat zatleskal rakouský dramatik Peter Turrini za parádní výkon v monodramatu Hotovo, konec!, jehož záznam uvedla před časem Česká televize. Turrini tehdy ocenil humor, který Poloczek do chmurného textu vnesl, i to, že životního ztroskotance vylíčil s velkou dávkou sympatie. Poloczek hru objevil sám a dva roky se na její uvedení připravoval.
- Bronislav Poloczek v inscenaci Hotovo, konec! zdroj: ČT
- Bronislav Poloczek v inscenaci Hotovo, konec! zdroj: ČT
Za „svého herce“ ho tento autor označil v roce 2006, kdy na stejné komorní scéně sledoval další svou hru Josef a Marie, v níž Poloczek exceloval s Emílií Vášáryovou. Šlo o příběh dvou osamělých lidí, uklízečky a pracovníka ostrahy, které dá jednoho večera ve skladě supermarketu dohromady náhoda. I u toho byly televizní kamery.
Bronislav Poloczek se narodil v obci Horní Suchá na Karvinsku v roce 1939. Již od roku 1956 byl členem polského souboru Těšínského divadla v Českém Těšíně. Svoji první filmovou roli si odbyl v romantickém filmu Valčík pro milión z roku 1960. Studium herectví na brněnské JAMU úspěšně dokončil o rok později. V divadle začínal nejdříve jako technický pracovník a od roku 1961 byl krátce v angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. V roce 1966 odchází do angažmá v pardubickém Východočeském divadle.
V roce 1975 se stává členem Naivního divadla v Liberci, pozdějšího Studia Ypsilon v Praze, zde si zahrál mj. ve hrách Třináct vůní, Mamzelle Nitouche nebo ve hře o Jaroslavu Haškovi Voni jsou hodnej chlapec, kde ztvárnil postavu Jaroslava Haška. V roce 1988 opouští Studio Ypsilon a stává se členem činohry Národního divadla.
„Měl jsem ho rád, docela často jsem ho obsazoval, byl to spolehlivý herec. V posledních letech však na něm bylo znát, že není úplně zdráv. Skon manželky ho velice ranil - stal se poté trochu nabručeným samotářem, ale samozřejmě jsme to všichni respektovali,“ řekl Václav Vorlíček.
V roce 1992 si zahrál ve filmu Černí baroni podle románu Miloslava Švandrlíka roli kapitána Ořecha, která mu přinesla velkou popularitu. O čtyři roky později je obsazen do role Pešáka v seriálu ČT Život na zámku.
V roce 2006 se ale zhoršil jeho zdravotní stav, především ho trápily nohy a chůze mu dělala velké problémy. Bronislav Poloczek má jednoho syna Bronislava, jeho žena zemřela již před několika lety.