Stalo se ve světě, kde nikdo nikomu nemůže věřit. Ve světě alternativních identit, pochybné loajality a stínových her rozděleného světa. Stalo se v britské tajné službě MI6, která má ve svých nejvyšších patrech zrádce, shnilé jablko, které je třeba co nejdříve najít! Píše se rok 1973 a Rusové tu nasadili skvěle zamaskovaného „krtka“, kterého je nutné objevit, vykouřit a zlikvidovat. Protože tohle je tichá válka v bouřlivém světě, chladnokrevný boj v první linii, mezi Londýnem, Moskvou a třetí světovou válkou. Britská zpravodajská služba zaregistrovala zásah pod hladinou ponoru a její velitel se zachoval jako chlap, který ví, kdy má odejít z večírku. Spolu s ním odchází i zkušený stopař staré školy George Smiley, který je ale pověřen ještě poslední delikátní misí. Objevit zrádce v nejvyšším velení a zatnout mu jednou provždy tipec!
Jeden (krtek) musí z kola ven
John Le Carré, uznávaný klasik špionážních a politických románů (sepsal jich více než dvacet a všechny patří mezi špičku žánru), dobře ví, o čem píše. Sám totiž v ostrých padesátých a šedesátých letech pracoval pro MI5 i MI6 až do chvíle, kdy jeho krytí prásknul pro Rusy pracující dvojitý agent, a on musel jít od válu. A tak se pak věnoval už jenom psaní pod pseudonymem, za nímž se skrývá poctivé britské jméno David John Moor Cornwell, pod nímž byl v archivech „cirkusu“ (jak se MI6 v žargonu říkalo) veden. Ostatně tato zlomová životní epizoda ho nepochybně inspirovala k napsání jednoho ze svých stěžejních špionážních románů Tinker Tailor Soldier Spy. Podle něj pak byla, pět let po vydání knihy v roce 1979, natočena Johnem Irvinem televizní série s Alecem Guinessem (do sedmi dílů po pětačtyřiceti minutách se rozměrná knížka vešla vcelku pohodlně) a nyní byl (poměrně věrně, byť s jistými redukcemi) natočen tento film.
A není to zdaleka první a pravděpodobně ani poslední ekranizace Carrého literární předlohy, viz např. Ruský dům, Nepohodlný, Agent z Panamy či Špion, který přišel z chladu. Filmy podle Carrého literárních opusů nejsou komponovány v akčním a relaxačním aranžmá bondovské série, jsou náročnější na vstřícnost a koncentraci filmového diváka, který může mít (při neznalosti románové předlohy) často oprávněný pocit, že nestíhá a ztrácí se ve spleti zdánlivě obyčejných figur, hrajících neobyčejné a sofistikované hry. Tak jako v tomto případě.
The Game Is Over
Přímo ve vedení britské zpravodajské služby je infiltrován „krtek“, provádí tu svoji skrytou podvratnou činnost zřejmě již proklatě dlouho, má dokonalé krytí a ohrožuje stabilitu systému. Je třeba ho neprodleně odlovit a eliminovat, což je netriviální fuška pro předčasně penzionovaného starého vlka s analytickým mozkem George Smileyho. Ten se po zvorané české akci (v knize) a maďarské akci (ve filmu, který se točil tam, kde fungují u nás zatím neudělované finanční bonusy) sice novému vedení nehodí do krámu, ale je ideálním ohařem pro sólovou utajenou misi, která nemá oficiální podporu, protože to je choulostivá lapálie, kterou je třeba vyřídit postaru, a pohřbít ji bez zbytečného humbuku a oficiálních prohlášení, tak trochu bokem, mezi svými.
A tohle zkušený Smiley umí! Švec, Krejčí, Voják a Chudák, to jsou krycí jména exkluzivních podezřelých, kteří patří k užšímu vedení „cirkusu“, jež musí Žebrák Smiley oťukat a prověřit. Činí tak trpělivě a systematicky a krok po kroku tak utahuje smyčku kolem „krtkovy“ pečlivě budované falešné identity. Není to muž akce, ale pečlivého vyhodnocování dat (které si musí sem tam i pokoutně a nelegálně obstarávat) a po jejichž stopách se v retro vracečkách nejednou ohlíží i do více či méně vzdálené minulosti. A není to vždycky pohled příjemný a bezpečný. Zvlášť, když máte za zády studené pohledy tichých „lovců lebek“, specializovaných na „špinavou“ práci, kteří netrpělivě čekají na svoji šanci. Jenomže tohle je práce, kterou chce Smiley udělat po svém a sám…
Vybrat si (ne)správnou stranu
Další severský režisér na mezinárodní scéně předvádí, že ve Skandinávii filmové thrillery prostě umí. Švéd Tomas Alfredson, jenž na sebe upozornil originální hororovou kreací Ať vejde ten pravý, vsadil při přepisu Carrého literární předlohy na oldschoolový look, který jí sluší, a podařilo se mu tak vzbudit zvláštní dojem, že se díváme na autentický film, jenž vznikl na počátku sedmdesátých let, tedy v době, kdy se tento příběh odehrává. Akční scény a střílečky se v souladu s předlohou v zásadě téměř nekonají, hlavním hybatelem děje je dialog a Smileyho nenápadně zkoumavý pohled za kostěnými brýlemi, jenž proniká stále hlouběji a dál, pod povrch ochranného krytí, kde přikrčeně číhá úzkostlivě skrývaná zrada. Ale navzdory těmto úsporným a v zásadě statickým prostředkům napětí houstne a narůstá, jak se Smiley s tichou zarputilostí blíží k cíli a snímek k finální pointě.
- Jeden musí z kola ven zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3263/326261.jpg
- Colin Firth zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3263/326258.jpg
- Benedict Cumberbatch a Colin Firth zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3263/326256.jpg
- Gary Oldman zdroj: Aerofilms http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3263/326250.jpg
Druhou dobrou sázkou Tomase Alfredsona je promyšlený a hvězdný casting, jenž tu svedl elitní hereckou společnost, která v takovémto složení nebývá na jednom place k vidění často. Téhle bezprecedentní sestavě ovšem jednoznačně vévodí zdánlivě nenápadný, ale pro děj klíčový (a na Oscara nominovaný) Smiley Gary Oldmana, který tu podává neokázalý, jako kdyby minimalistický, ale přesný a koncentrovaný výkon, jenž prochází napříč příběhem a drží jej pohromadě. Hvězdami druhého sledu (tohoto veskrze pánského filmu) jsou pak tak zvučná jména, jako je třeba John Hurt, Colin Firth, Tom Hardy, Mark Strong, Ciarán Hinds či Toby Jones, kteří hrají své party přesvědčivě a se zaujetím pro svoji figuru (ve chvíli, kdy dostanou prostor a vystoupí z řady) i pro týmovou synergii.
Možná, že už je čas, aby Smiley odešel, aby se ztratil a definitivně zmizel z pokřivené arény „cirkusu“ v reálném světě. Protože ten starý „cirkus“, který tak dobře znal, je už definitivně pryč a s ním i starosvětská pravidla, která kdysi pomáhal vytvářet. A tak je otázka, kdo všechno vlastně půjde z kola ven a kdo se ještě chytí a bude snažit udržet. I o tom je toto nestandardní konverzační špionážní drama, jež má atmosféru a zvláštní drive, ale které také vyžaduje ukázněného a soustředěného diváka, jenž jediný dokáže zvládnout a do kontextu děje správně zařadit všechny flashbacky a retro návraty i narativní úrovně a orientovat se v plejádě postav, k jejichž jménům přísluší i krycí přezdívky, specifické motivace a příběhy. Je toho hodně, co je tu třeba pozorně sledovat, a bylo by ošidné nechat se zmást zdánlivě pomalým tempem, které vzbuzuje mylný dojem, že vám nemůže nic uniknout.
Jeden musí z kola ven je příběh z doby, kdy špionáž byla řemeslem urozených a také poctivou „rukodělnou“ prací, kterou za vás žádné technické vychytávky nezmáknou. Kdo má tenhle šálek kávy rád, bude si to se Smileym docela užívat. Tenhle chlapík s latentně stoickým výrazem vás rozhodně nezve na bouřlivou adrenalinovou cool jízdu, ale když přijmete jeho chytrou a nostalgickou hru, nudit se s ním, v rytmu retro stylu, rozhodně nebudete!
TINKER TAILOR SOLDIER SPY. Velká Británie / Francie / Německo 2011, 127 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Tomas Alfredson. Scénář: John Le Carré, Bridget O'Connorová, Peter Straughan. Kamera: Hoyte Van Hoytema. Hudba: Alberto Iglesias. Hrají: Gary Oldman ( Smiley), Benedict Cumberbatch (Guillam), Colin Firth (Haydon), Mark Strong (Prideaux), Ciarán Hinds (Bland), Stephen Graham (Westerby), John Hurt (šéf), Roger Lloyd-Pack (Mendel), David Dencik (Esterase), Toby Jones (Alleline), Tom Hardy (Tarr). V kinech od 2. února 2012.