Ruské umění v Alšově jihočeské galerii
Repinovo zastoupení v českých sbírkách vyniká nejen kvantitou, ale i kvalitou, vysvětlují autoři výstavy, proč za ústřední postavu výstavy vybrali tohoto malíře, který býl dáván za vzor socialistickému realismu.
Repina (1844-1930) proslavil především obraz Burlaci na Volze. Ten v Alšově galerii k vidění není, podařilo se jí ale zapůjčit z Treťjakovské státní galerie jinou známou obrazovou „scénu“, kterou si Repin pro svá díla často vybíral. Na obraze Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi z roku 1880 pracoval několik let. Vytvořil jej jako studii smíchu, věřil, že kromě vysmívání se sultánovi zachytil i ideály svobody a rovnosti. Ironií osudu bylo, když si malbu po jejím dokončení v roce 1891 koupil ruský car.
Ze sbírek Pražského hradu zase pochází Repinovo vyobrazení básníka Puškina, prý jej zakoupil Tomáš Garrigue Masaryk. Zájem o ruské umění výrazně v Česku opadl po roce 1989, řada děl dlouho zůstala v depozitářích. Alšova jihočeská galerie je nyní oprašuje. „Tak velká přehledová výstava ruského umění tu byla naposledy někdy kolem roku 1973,“ upozornil ředitel galerie Aleš Seifert.
Galerie:
Expozice veřejnosti přibližuje realistické umění významného ruského spolu Peredvižnici, avantgardní umění a především tvorbu ruských emigrantů, kteří po revoluci v roce 1917 a občanské válce opustili vlast. Tedy i zmíněného Ilji Repina, který poslední desetiletí života prožil v sousedním Finsku. Jeho kniha vzpomínek z emigrace Daleké blízké dala název jihočeské výstavě. „Demonstruje ideu vzdáleného a blízkého, kdy řada autorů v emigraci už jenom na Rusko vzpomíná, a jak je vidět i na výstavě, řada vzpomínkových děl je temná,“ podotkla kurátorka Petra Lexová.
Přiblížit se ke vzdálenému ruskému umění mohou návštěvníci galerie do konce září.
