Recenze - Slíbil, že se vrátí, a tak je tu znovu. S pátým Terminatorem ale přišla 9. července do kin spíše slušná letní popcornovka než očekávané vzkříšení legendy. Kultovní série se snaží pokračovat v cameronovském stylu, ale vypadá to spíš, jako když pejsek a kočička vařili postapokalyptický dort. I přesto, že jednou z přísad je opět Arnold Schwarzenegger.
Terminator Genisys – příliš mnoho povyku (skoro) pro nic
Když se objevil John Connor, všechno se změnilo. Naučil lidi bojovat a poslat stroje do šrotu. Ve filmu Terminator Genisys teď stojí před svými muži na prahu poslední velké bitvy. Jestliže podlehnou a zemřou, lidstvo zemře s nimi. Jejich protivník, vychytralý počítačový systém Skynet, vysílá strojem času do L.A. roku 1984 kyborga („starý, ale nikoli zastaralý“ božský Arnie Schwarzenegger), jehož úkolem je zlikvidovat Sarah Connorovou, aby se nemohla nikdy stát Johnovou matkou. A jedinou šancí Johna je fofrem poslat do téže minulosti namakaného ranaře Kylea Reeseho, aby Sarah ochránil, hodil plecháčovi do jeho vražedných plánů vidle a dal Johnovi šanci, že se přece jen jednou narodí.
Že je to déjà vu, které vám připomíná zrození kultu v roce 1984, kdy Cameron geniálně natočil prvního Terminatora, ve kterém šlo přesně o tohle? To víte, že už to tady bylo, protože pátý Terminator se mazaně přitulil ke kultovní klasice, aby posléze z ikonického základu nenechal kámen na kameni a vydal se po vlastní křivolaké a až příliš složitě vykalkulované cestě.
Cameronova jednička (Terminator, 1984), kde byla primárním terčem Sarah Connorová, byla zjevením. Ve skvělé dvojce (Terminator 2: Den zúčtování, 1991), usilující pro změnu o život jejího syna Johna Connora, upevnil geniální James Cameron pozici terminátorského kultu. Ve trojce (Terminator 3: Vzpoura strojů, 2003) nahradil Camerona Jonathan Mostow a Skynet neúspěšnou „té tisícovku“ ještě mnohem dokonalejším zabijákem TX. A soudný den tu může odvrátit jen zastaralá, ale pořád výkonná replika Terminatora s rysy Arnolda Schwarzeneggera, jehož oblíbené „já se vrátím“ zatím zaznívalo ve všech třech dílech.
Terminator Genisys
No a ve čtyřce (Terminator Salvation, 2009) Arnie poprvé vynechal a režisér, klipař McG, celý projekt za dvě stě mega, přetékající citacemi z předchozích dílů, málem úplně pohřbil. A teď se, spolu s Arniem, Terminator vrací znovu, aby se přihřál na výsluní původních cameronovek a zároveň dokázal, že všechno bylo vlastně úplně jinak.
Chvályhodný záměr restartovat ikonickou sérii ovšem nepřekročil hranici dobrého úmyslu. Scenáristé Laeta Kalogridisová a Patrick Lussier to ve snaze svézt se na vlně slavných Cameronových předloh a zároveň je originálně přetvořit přepískli a režisér Alan Taylor (který umí lépe seriály nežli restarty blockbusterových sérií) to dorazil, takže ambice, podložené více než sto padesáti milionovým rozpočtem, byly rozhodně větší nežli výsledek.
To, co tu docela funguje, je Arnieho kyborgovské (ne)herectví, ale jinak jde o zředěné převařování již viděného, které sází hlavně na něj a vytěžení image terminátorské značky, která tu dostává docela na zadek. Emilia Clarkeová (Hra o trůny) je mdlá a vcelku nezajímavá, stejně jako australský import Jai Courtney (Divergence) - a vzhledem k vlažné chemii mezi nimi je s podivem, že byl John vůbec počat.
Akce je spíše rutinní a mechanická nežli originální a dynamická a nijak neoslní (což platí i o tricích). Vytěžování předchozího je dominantní technika, přidanou hodnotu abys pohledal. Tam, kde se Terminator Genisys vzdaluje od citovaných originálů, začne být rychle nepřehledný, překombinovaný až zmatený, neboť skoky v čase působí jako chaotická trampolína umožňující nejbizarnější kombinace. Chybí lehkost, uvolněnost, hravost, logická sevřenost a srozumitelnost.
Paramount již anoncoval další dva díly. Zrealizuje-li je v tomto duchu, bude klasické „I'll be back“ znít spíše jako hrozba.