Pražské centrum DOX se vrací k soudnímu procesu Michaila Chodorkovského a jeho společníka Platona Lebeděva. Činí tak prostřednictvím komiksové výstavy Proces. Zároveň však neusiluje o rekonstrukci řízení, které probíhalo od února 2009 do prosince 2010. Autoři se snaží poukázat na vnitřní mechanismy ruského justičního systému a atmosféru tamních procesů. Instalace bude sejmuta 14. září.
Instalaci v DOXu vytvořil kurátor Anton Litvin. Nezobrazuje na ní konkrétní účastníky procesu, avšak prototypy lidí, kteří se soudního líčení většinou účastní. Nechybí tedy soudce, státní zástupce, obhájce, svědci ani obžalovaní. Při průchodu výstavy se tak návštěvník stává součástí soudu, který ze všeho nejméně připomíná spravedlivý a zákonný proces.
- Michail Chodorkovskij byl jako šéf ropného koncernu Jukos největší ropný boháč a měl úzké vazby na politiky. V roce 2003 byl zatčen a strávil deset let ve vězení za údajné daňové uniky a zpronevěry. Oligarcha své uvěznění pokládal za pomstu Kremlu za to, že se opovážil klást odpor Putinovi a podporovat opozici. Putin Chodorkovského loni překvapivě nechal propustit na svobodu, někdejší ropný magnát nyní prý chce z exilu podporovat ruskou opozici a přispět k demokratickým změnám v ruské společnosti.
Druhý proces s Chodorkovským a Lebeděvem znamenal přelom v novodobých ruských dějinách. "Řada soudních přelíčení, která následovala v letech 2011-2015, poukázala na hloubku krize, v níž se společnost ovládaná režimemVladimíra Putina ocitla. Neoprávněné administrativní tresty a trestní stíhání účastníků protestních meetingů, pochodů či událostí na Bolotném náměstí v Moskvě dne 6. května 2012 ukázaly světu nejen úpadek ruského justičního systému, ale i celkový úpadek morálky ruské veřejnosti," popisují okolnosti události galeristé.
Základ pak tvoří kresby Alexandera Kotljarova, který stripy v průběhu procesu Chodorkovskij-Lebeděv pravidelně uveřejňoval na internetu.
Procesy v literatuře
Absurdita a vleklost některých soudních procesů inspirovala už nejednoho umělce. Ve svých dílech na ně narážel už Franz Kafka, Lev Tolstoj, Fjodor Dostojevskij a další. Všichni autoři mají ve svých dílech společného jmenovatele: absenci logiky. A právě o ní psal Michail Chodorkovskij ve svém článku Uzákoněné násilí.
