Galerie: Výstava PROCES v galerii Dox
Instalaci v DOXu vytvořil kurátor Anton Litvin. Nezobrazuje na ní konkrétní účastníky procesu, avšak prototypy lidí, kteří se soudního líčení většinou účastní. Nechybí tedy soudce, státní zástupce, obhájce, svědci ani obžalovaní. Při průchodu výstavy se tak návštěvník stává součástí soudu, který ze všeho nejméně připomíná spravedlivý a zákonný proces.
Galerie: Instalace výstavy Proces v galerii Dox
Druhý proces s Chodorkovským a Lebeděvem znamenal přelom v novodobých ruských dějinách. "Řada soudních přelíčení, která následovala v letech 2011-2015, poukázala na hloubku krize, v níž se společnost ovládaná režimemVladimíra Putina ocitla. Neoprávněné administrativní tresty a trestní stíhání účastníků protestních meetingů, pochodů či událostí na Bolotném náměstí v Moskvě dne 6. května 2012 ukázaly světu nejen úpadek ruského justičního systému, ale i celkový úpadek morálky ruské veřejnosti," popisují okolnosti události galeristé.
Základ pak tvoří kresby Alexandera Kotljarova, který stripy v průběhu procesu Chodorkovskij-Lebeděv pravidelně uveřejňoval na internetu.
Procesy v literatuře
Absurdita a vleklost některých soudních procesů inspirovala už nejednoho umělce. Ve svých dílech na ně narážel už Franz Kafka, Lev Tolstoj, Fjodor Dostojevskij a další. Všichni autoři mají ve svých dílech společného jmenovatele: absenci logiky. A právě o ní psal Michail Chodorkovskij ve svém článku Uzákoněné násilí.
