Za příliš rozsáhlý a příliš chaotický označují některé památkové organizace návrh nového památkového zákona. Nejvíce jim vadí, že ochrana památek není označena za veřejný zájem. Jako formu kritické připomínky zvolily proto i protest. Ministerstvo kultury ale výtky vnímá jako neopodstatněné.
V zájmu koho je nový památkový zákon?
Zatímco dosud mohl podnět ohledně kulturní památky přijít od kohokoliv, nově by měly být věci či stavby prohlašovány kulturní památkou jen na návrh ministerstva kultury, připomněli protestující. Udělení statusu kulturní památky by zřejmě trvalo delší dobu, a než ministerstvo rozhodne, objekt by chráněný nebyl. Vlastník by pak byl omezen tím, že ho nesmí celkově zničit a že práce, které tam bude provádět, oznámí ministerstvu kultury.
Demonstraci před sídlo ministerstva kultury proti navrhované verzi zákona o ochraně památek svolaly na úterní odpoledne Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD) a Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče.
„Tento, promiňte, paskvil, který pan ministr a jeho úředníci odeslali vládě, je z osmdesáti procent vadný. Návrh z dílny pana ministra Hermana je v podstatě neopravitelný. Proto svoláváme demonstraci proti jeho dalšímu projednávání,“ vysvětlila důvod protestu viceprezidentka ASORKD Marie Švábová. Podle ní je jedinou cestou vypracovat nový návrh zákona.
Zákon je zatím v připomínkovém řízení. Jen ASORKD shromáždila více než pět set kritických připomínek. „V návrhu zákona chybí taxativně věta, že ochrana kulturního dědictví je veřejným zájmem,“ upozornil viceprezident organizace Martin Kadrman na chybu, kterou považuje za zásadní. Tím spíš, že zákon přenáší pravomoci na kraje.
„Dnes je památková ochrana definována centrálně, pokud by ale platil zákon ve stávající podobě, každý kraj by si určoval ochranu památkového fondu na svém území jinak. Příklad: Majiteli kulturní památky v Brně městská část povolí plastová okna, v Praze se ale památkáři rozhodnou je tamnímu majiteli nepovolit. Prostě bude to chaos a budou vznikat konflikty a spory,“ obává se.
Martin Kadrman: Zákon nedefinuje ochranu jako veřejný zájem (zdroj: ČT24)
Ředitel Památkové inspekce ministerstva kultury Martin Zídek v protiargumentaci odkazuje na paragraf jedna, odstavec jedna návrhu zákona. Tento zákon upravuje ochranu památkového fondu (…) a ve veřejném zájmu stanovuje podmínky pro jeho uchování, využití, poznávání, dokumentaci, zprostředkování a zpřístupňování, stojí v něm.
Nerozumí prý ani výtkám směrem ke krajům. „Je kompletně převzat model ze stávajícího zákona a o státní památkové péči, stejně jako dnes je ústředním orgánem ministerstvo kultury a pod ním jsou krajské úřady v přenesené působnosti a obce s rozšířenou působností. Tento model na našem území platí od doby vzniku krajů,“ namítá, že asociace kritizuje zavedený systém, který nový zákon prý nijak nepozměňuje.
Naopak zákon je „konstruován výslovně tak, aby umožňoval ochranu kulturního dědictví, a to v míře širší oproti stávajícímu zákonu“. Ministerstvo kultury zároveň upozornilo, že naprostá většina zásadních připomínek od dalších organizací, například Akademie věd ČR či České komory architektů, byly už vyřešeny bez nutnosti od návrhu v podstatných bodech ustupovat.
„Je jistě pochopitelným faktem, že u zákona, pokrývajícího obsáhlé spektrum památkové péče, není možné vyhovět současně všem. Stejně tak je pochopitelné, že i právě probíhající připomínkové řízení je cestou, jak se určité skupiny snaží prosadit své partikulární zájmy, protože se jim to v dosavadním procesu přípravy zákona nepodařilo,“ uvedlo ministerstvo.
Martin Zídek: Ochrana kulturního dědictví bude širší (zdroj: ČT24)
Nový památkový zákon by měla současná vláda po několika neúspěšných pokusech vlád minulých předložit ještě letos. Zákon má nahradit mnohokrát novelizovanou normu z roku 1987, která neodpovídá nejen současným majetkovým poměrům, ale i mnoha dalším aspektům současné ochrany kulturního dědictví.