White Piece ženám nepřináší peace

Mladá izraelská choreografka Sofie Krantzová v pondělí v pražském Studiu Alta poprvé uvedla novou inscenaci White Piece. Představení vzniklo ve spolupráci s českými tanečnicemi během její nedávné rezidence v Plzni, kde také mělo v pátek 19. června svou první premiéru.

Krantzová upravila a rozpracovala dvacetiminutový kus, který připravila v Izraeli vloni v létě, kdy v Jeruzalémě zuřil konflikt. Je patrné, že ten choreografii hodně ovlivnil. Však také i název White Piece (bílý kus) můžeme chápat v přeneseném významu jako bílý mír, fonetický přepis slova peace je stejný.

Výtvarnému pojetí dominuje bílá barva, která je jednotícím prvkem celého představení. Bílá je scéna a bílé jsou i kostýmy - jednoduché krátké šaty a tenisky, které mají tanečnice na sobě. K nim ostře kontrastují jejich rudě nalakované nehty a nalíčené rty. Vizuálně minimalistický styl ale ve výsledku není sterilní nebo bezkrevný, ba právě naopak. Čistota poskytuje dostatek prostoru a jednoduchá bílá je v tomto případě vlastně hodně barevná.

Devět dívek nastupuje na scénu jedna po druhé, rázují řízným krokem jako vojáci. V naprostém tichu, které občas přeruší jen vrznutí bot, svižně kráčejí po obvodu jeviště. Pomalu se začíná rozvíjet choreografická struktura, která je do značné míry komplikovaná. Dívky opakují v zásadě jednoduché pohyby, které se ale velmi složitě rozpočítávají na doby. Většina dění na scéně je tedy založena na promyšlené rytmizaci, která pulzuje v poměrně rychlém tempu. Dílo se sice dotýká tématu války, ale není přímo o ní. Akcentuje spíše ženy samotné, je o jejich rozhodnosti, bojovnosti, aktivitě a síle, která má udržet rodinu ve chvíli, kdy konflikt přichází. Tedy o mužských vlastnostech, které na sebe v ten moment přebírají.

White Piece
Zdroj: Days of Jerusalem/Mirek Chaloupka

Krantzová ale ženy vnímá komplexněji. Chápe totiž, že mohou být silné i bez toho, aby v sobě měly příliš mnoho mužských elementů. Jediná cesta k tomu vede skrze osobní prožitek, ochotu a odvahu oddat se svým pocitům a užívat si život i přes všechny vnější okolnosti plnými doušky. Choreografka tedy nechává tanečnice dotknout se životadárných kořenů ženskosti, které leží v hloubi nitra každé z nich. Interpretky si dovolují dát volný průchod svým pocitům a emocím. Jako mávnutím kouzelného proutku přecházejí z poloh, v nichž jsou spokojené, přátelské a rozesmáté, do těch, ve kterých z nich tryská hysterie a vztek, tak jak to zkrátka umí jen ženy.

Výsledkem je třičtvrtěhodinová neotřele sugestivní performance. Na závěr mezinárodního festivalu Dny Jeruzaléma ji mají diváci možnost vidět ještě jednou 26. června večer, a to v pražském experimentálním prostoru NoD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...