Roztrhané tělo symbolem železné opony. České umění zdobí Brusel

Prostranství před bruselským parlamentem má novou „ozdobu“. Je jím monumentální instalace s tématem železné opony a jejích fatálních důsledků pro lidi snažící se ji překonat. Památník Petra Motyčky a Dana Trantiny z české umělecké skupiny Pode Bal byl odhalen ve středu krátce po poledni. V sousoší jsou umístěny tváře některých levicových myslitelů ze současnosti i minulosti. Instalace by ale měla údajně zmizet, realizace prý neodpovídá skice návrhu, což autoři odmítají a proti odstranění chtějí protestovat.

Pode Bal ve své plastice znázornili mladého muže roztrhaného psy, který doplatil na to, že se pokoušel uprchnout z tehdejšího východního Německa do Rakouska. Dílo je od středy umístěno na promenádě před vstupem do Evropského parlamentu, a to v souvislosti s konferencí, kterou ve středu pořádá Platforma evropské paměti a svědomí.

Sousoší nese název Rekonstrukce jako tragédie a fraška, přičemž ho doplňuje detailní popisek „Roztrhání NSH (narušitele státních hranic), občana východního Německa Hartmuta Tautze, 'samostatně útočícími' psy československé pohraniční jednotky při pokusu překročení hranic v srpnu 1986 ze Slovenska do Rakouska v oblasti Petržalka, zatímco pohraničník Ivan Hirner a vojín Oldřich Kovář přihlížejí“.

Jedná se přitom o skutečný příběh, kdy se osmnáctiletý mladík na okraji Bratislavy prostříhal plotem a běžel k rakouské hranici, kde už na něj čekala strážní jednotka se psy, kteří ho pokousali. Vojáci jeho poranění od zvířat neošetřili, naopak ho začali vyslýchat. Když se Tautz dostal do nemocnice, bylo již pozdě a zemřel nad ránem v důsledku obrovské ztráty krve. Za jeho smrt dosud nikdo nebyl souzen ani obviněn, přitom členové hlídky dnes žijí ve věku 48 a 51 let v Česku a na Slovensku.

Zvířátka přihlížející smrti mají tváře Karla Marxe, Vladimira Putina či populárního levicového filozofa Slavoje Žižeka. Tělo krvácející oběti je pro změnu na zemi s tváří Noama Chomského, již provrtávají červi. 

Výjev odkazuje k estetice Josefa Lady a jeho popisu idylické české vesničky. Autoři ale inspiraci čerpali i z antického umění, především ze ztvárnění tragických příběhů, nebo z politické situace v Evropě.

  • „Kontaktovala nás ředitelka platformy Neela Winkelmannová, která zná práce Pode Balu z minulosti. Témata, která jsme v nich zpracovávali, se také často týkala současného vnímání minulosti a především komunistických zločinů,“ řekl Petr Motyčka, který je s Danem Trantinou autorem instalace. Platforma evropské paměti a svědomí se snaží akcentovat v Evropském parlamentu agendu týkající se vyrovnávání se se zločiny komunismu.