Ve třicátých letech založily v Praze první fotografický ateliér vedený ženami a nasnímaly v něm přední osobnosti předválečné Evropy. Za války vyráběly falešné doklady. Dnes je dvojčatům Staše Fleischmannové a Olze Houskové přes devadesát pět roků. Společně vystavují v pražské Leica Gallery a vzpomínají na život mezi kulturní elitou. Podívejte se:
Sestry fotily Čapka, Bretona i falešné doklady
GALERIE
videogallery_523680
Společnou tvorbu a rozdílné poválečné osudy Staši Fleischmannové a Olgy Houskové, které patřily k avantgardě první poloviny 20. století, ukazuje výstava v galerii Leica. Jmenuje se Foto OKO podle předválečného ateliéru, který dvojčata společně v Praze založila. Loni obě ženy oslavily 95 let a Staše Fleischmannové vyšly memoáry pod titulem Vrstvami.
Někdejší žačky průkopníka avantgardní fotografie Jaromíra Funkeho na Státní grafické škole v Praze patří k předním osobnostem české fotografie jak vlastním pojetím fotky, tak svědeckou hodnotou své tvorby. „Studium jim dalo solidní řemeslné základy, hlavně ovšem pomohlo zvednout stavidla osobité imaginaci,“ říká kurátor Josef Moucha.
Podívejte se na galerii:
GALERIE
Staša Fleischmannová / André Breton, nedatováno
Dcery Staši a Rudolfa Jílovských založily na podzim roku 1938 moderní ateliér, který později výtvarník a spisovatel Adolf Hoffmeister pojmenoval Fotografie OKO. Rodina Jílovských patřila k intelektuální elitě a podílela se na kulturním a společenském dění. Jejich úplně první zákazník byl prý Karel Čapek. Do okruhu přátel a známých se dále řadili Franz Kafka, Milena Jesenská, Josef Šíma, Voskovec a Werich, Jaroslav Ježek, Jindřich Štyrský, Toyen, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Jaroslav Fragner, Vincenc Makovský, Karel Teige, S. K. Neumann, Ferdinand Peroutka, František Halas či Vladimír Clementis.
Rudolf Jílovský spoluzaložil kabaret Červená sedma, zpíval a byl nakladatelským manažerem, Staša Jílovská spolupracovala jako překladatelka s předními redakcemi. Byla spřízněná s Devětsilem i spolkem Mánes a udržovala mimo jiné kontakty s představiteli evropské avantgardy, s Louisem Aragonem, Iljou Erenburgem, Tristanem Tzarou, Philippem Soupaultem a Paulem Éluardem. „Jednou jsme šly prostě s Olou po Paříži a vidíme tam Andrého Bretona, tak jsme ho vyfotografovaly,“ vzpomíná Staša Fleischmannová.
Staša Fleischmannová, Olga Housková
Sestry tíhly zvláště k prostředí Osvobozeného divadla a záhy se začaly věnovat vlastní tvůrčí práci. Jejich studio sídlilo v mansardě Topičova nakladatelského domu. Úspěchu dosáhlo v portrétním dětském žánru a proslavilo se především novinkou, leporely z fotek dětí. V podkroví Topičova domu se pracovalo i za války. Sestry v té době dělaly fotky na falešné doklady. První manžel Staši přitom zahynul v Osvětimi. „Vůbec jsme si neuvědomovaly, že za to můžeme jít do kriminálu nebo být pověšeny,“ říká dnes Staša.
„Dvojčata patří ke generaci těžce poznamenané totalitními režimy. Aniž se to dalo předvídat, z jejich zájmu vznikaly podobizny budoucích obětí nacistické zvůle: Mileny Jesenské, Josefa Taussiga, Julia Fučíka, Bedřicha Sterna,“ připomněl Moucha. Ze závěru 40. let pochází snímek Vladimíra Clementise, zavražděného komunisty. Po deseti letech existence ateliéru, roku 1949, bylo soukromé podnikání zapovězeno. Výstava připomíná i rozdílné poválečné osudy obou autorek. Olga fotografovala inscenace Vinohradského divadla, Staša vytvářela v Paříži koláže z vlastních snímků. Výstava v galerii Leica trvá do 14. června.