Ve Švandově divadle se usídlili Popeláři, mohou za to režisér a spoluautor Dodo Gombár, dramatik Roman Sikora a hudební skladatel, frontman kapel Monkey Business a J.A.R. Roman Holý. Popeláři definují muzikálový žánr po svém, neangažují hvězdy hudebního nebe, zapojují talentované herce domovského souboru a procházejí s nimi očistnou katarzí hluboce lidských pohnutek vprostřed vřavy povrchního světa.
Žádný odpad. Popeláři v industriální zpěvohře
Hlavní protagonisté předvádí živě zpěv, hru na klavír, kytaru, bicí i zvuky popelnic. Plní si svůj dětský sen, tvoří svéráznou komunitu a zbavují metropoli odpadků. „Vyprávíme o mužské partě, o svobodě, o retrospektivách našich životů a samozřejmě taky o lásce,“ říká Dodo Gombár, umělecký šéf Švandova divadla. Popelářské téma hudebně zmapoval Roman Holý, který zde před časem spolupracoval na dvoudílné inscenaci Merlin.
Partičku pěti profíků ve svozu komunálního odpadu vyrovnaně tmelí Miroslav Hruška (Profesor), Robert Jašków (Turista), Patrik Děrgel (Don Juan), Tomáš Pavelka (Sběratel) a Tomáš Červinek (Mladý). Hereckou rovnováhu drží i dámská část souboru: Klára Cibulková (majitelka Jarmila), Zuzana Onufráková (sestra Petra), Andrea Buršová (manželka Marie) a Réka Derzsi (cizinka Žaneta). Představitelé hrají, tančí, zpívají, sebeironicky a s nadhledem.
GALERIE
autor: Alena Hrbková, zdroj: Švandovo divadlo
Popeláři jsou zábavným koktejlem, nezatíženým obvyklým muzikálovým klišé. Výhodou je, že od počátku víte, na čem jste. Titul začíná závažným pohovorem na místo popeláře, uchazeč musí dokonce recitovat báseň. Nesouvislý děj spojují fragmenty minulosti. Staré historky ožívají na počest Mladého, který tak poznává kolorit nové činnosti a kolegiální vztahy na pracovišti. Poctivý přístup Profesora kontrastuje s arogantním jednáním sebestředné majitelky popelářské firmy, příběh aktualizují drsné zkušenosti z trhu práce.
„Odpad je bohatství, bezkonkurenčně největší byznys… V odpadu jsou si všechny věci rovny.“ Text Popelářů mísí filozofii s banalitou všedního dne. Sympatický je sociální akcent, různost původních profesí a posedlost mužů současnou prací, kterou adorují. Parodičnost pojetí místy domácky „sklepácké“ produkce umožňuje vnímat vše radostně. Ze hry na mne dýchla atmosféra devadesátek, ženské sbory připomenou kapelu Panika, na mysl vám přijdou i Hrabalovy Skřivánci na niti. Mix hudebních žánrů rámuje industriální základ ladící se scénografií hlavního města.
Myslím, že delší představení má rezervy v možném provzdušnění zkrácením stopáže. Ovšem striptýzový tanec Patrika Děrgela by jistě žádná divačka nevypustila, spolu s jeho rapem patří k nejvíc sexy výstupům. Všichni chlapi jedou na svoz s elánem, v závěrečném songu tvrdí, že povstanou z popela a nikdo je neumlčí. Popisnou scénu s pánskou šatnou, popelnicemi a popelářským vozem připravil Marek Hollý, neshowbyznysově pojaté kostýmy navrhla Lenka Odvárková, s pohybem pomohl Václav Muška.
Na druhou reprízu funky revue Popeláři se do velkého sálu Švandova divadla můžete vypravit 21. března od 19hodin. Věřím, že se žádný z vás nudit nebude.