Matka by svoje dítě nenechala trpět. Rve se za něj do posledního dechu, a když je potřeba, obětuje mu celý život. Matka je lvice, říká nový dokument Olgy Sommerové. Samoživy ukazují příběhy devíti matek a jednoho otce, kteří zůstali na výchovu svých ratolestí sami. Poukazuje tak na palčivý finanční problém i na obstrukce se zákonem a úředníky. Navíc zdůrazňuje, že stát nemá páky na to, aby si na neplatiče alimentů došlápl. Dokument odvysílá ČT2 24. března ve 20:55.
Matky Samoživy jsou lvice, říká Sommerová v novém dokumentu
Po dokumentech o významných ženských postavách českého veřejného života, jimiž jsou Marta Kubišová (Magický hlas rebelky) a Věra Čáslavská (Věra 68), se Sommerová vrací k širšímu celospolečenskému problému a také k tématům, která jsou pro její tvorbu klíčová: mezilidské vztahy, fenomény společenského života, feminismus a postavení žen ve společnosti obecně.
Samoživy se dotýkají problémů statisíců českých domácností, v nichž na výchovu dětí zůstal jeden z rodičů a ten druhý se ke svým povinnostem nehlásí. Česko je v Evropské unii stát s nejvyšším podílem samoživitelů na celkovou populaci. Režisérka upozorňuje, že navzdory tomuto faktu chybí v republice funkční legislativa, která by usnadnila jejich situaci a nutila by otce či matky k plnění vyživovacích povinností.
Dokument krátce nahlíží do života jednotlivých domácností, které jsou tak vystaveny hmotné nouzi. Ta se stává opravdu neúnosnou v případech, kdy jsou některé z dětí postiženy Aspergerovým syndromem nebo potřebují peníze na léky. Divák sleduje marný boj s úřednickým aparátem, jenž v jednom případě obviní jednu z matek, že svého čtrnáctiletého syna týrá, a pokouší se jí ho odebrat.
GALERIE
photogallery_517435
Proč „Samoživy“?
„Slovo samoživitelky je pro mě příliš zdeúřední, ale po pravdě, inspirovala jsem se brněnským představením divadla v sociální akci SAMODIVY s podtitulem Blues pro sólo matky, kde deset samoživitelek svými životními příběhy poskytlo materiál ke scénáři divadelní hry, ve které těchto deset žen také vystupuje. Titul zdůvodňuji v úvodu filmu komentářem o slovanské bohyni plodnosti Živě, která je obětavou matkou a vzornou hospodyní, ale když se rozčílí, vztek jí dodává energii pro zjednání nápravy,“ říká autorka.
„Se ženami točím proto, že mě fascinuje základní instinkt jejich životní volby, a to je láska. Myslím si taky, že ženy jsou v prozaickém životě statečnější než muži právě proto, že dávají přednost lásce, která často volí nevýhodná řešení. Rozhodnutí ke statečnosti sídlí v srdci, ne v hlavě,“ prohlašuje Sommerová. I přesto do svého dokumentu zařadila jednu výjimku – muže, který se ujal výchovy čtyř dětí své bývalé partnerky, která se jich zřekla, a v současnosti se o ně stará zcela sám. Film má nejen na problémy upozornit, ale rozpoutat veřejnou diskusi.