Divadlo Studio DVA připravilo intimní, a přesto výpravný muzikál Evita z dílny slavné autorské dvojice Tom Rice a Andrew Lloyd Webber, s českými texty Michala Prostějovského. Režie se ujal Ondřej Sokol, nutno dodat, že s nadhledem umělecké zkratky.
Evita v síle emocí i nemoci
Stejnému produkčnímu týmu před pěti lety režíroval úspěšnou Hello, Dolly! s Ivanou Chýlkovou. I tehdy stál u projektu zkušený skladatel, dirigent, aranžér a jazzový pianista Kryštof Marek. „Spolupráce s Ondřejem Sokolem je pokaždé dobrodružná a výsledek vždy speciální! Výsledný tvar naší Evity se dost odlišuje od běžných muzikálových uvedení a jsem tomu opravdu rád. Krácení hudebních čísel má svou režijní logiku, svým způsobem i spoluvytváří komorní vyznění díla,“ říká dirigent a autor hudebního nastudování Kryštof Marek.
Kondenzaci příběhu napomáhá variabilní scéna Adama Pitry, pracující s motivem jednoduchého prosvíceného interiéru, který se dá různě skládat. Pojezdy umožní snadnou proměnu bytové dekorace ve vlakovou, když Perónovi cestují. Nejpůsobivěji scénografie funguje při bezohledném vyhazování diktátorovy milenky z ložnice nebo ztvárněním oddělených pokojů manželského páru, spojených pomyslným komunikačním mostem z červené látky. Stylizovaný motiv zářivého slunečního kotouče sceluje horizont a dodává mu magičnost.
Evita
Monika Absolonová v roli Evity přesvědčila herecky, trefně obsazená svým typem, s precizními gesty a sebevědomou fyziognomií, podtrženou atraktivními kostýmy Kateřiny Štefkové a radikálně proměněnou použitím zpevňující konstrukce na smrt nemocné podlomené Evity. Hlasově nejvíce exceluje Peter Strenáčik jako vypravěč Che, má vynikající komický i dramatický potenciál, zapůsobil na mě už v Děvčátku - Vánočním příběhu v roli Mráze. Krásnou barvu hlasu má Perónova milenka, Veronika Vyoralová. Divácky vděčnou figuru záletného zpěváka Magaldiho švihácky ztvárňuje Ondřej Izdný.
Obsazení Karla Rodena, zarostlého skutečným masarykovským vousem kvůli natáčení televizního filmu Zločin v Polné, je tentokrát diskutabilní, vzhledem k jeho pěveckým možnostem. Ty jsou ale „ošetřeny“ jen několika hudebně méně náročnými vstupy. Pro případ zastoupení roli nastudoval také Martin Davídek. Energii ústřední dvojice režie staví na jednoznačném kontrastu Perónovy partnerské submisivity a Evitiny dominance.
Evita / Monika Absolonová
Oporou pochopení osobností a linie politického příběhu mají být frekventované strojopisné poznámky promítané na oponu či pozadí jeviště. Zvolený způsob výkladu není šťastný, vyznívá didakticky. Záleží ovšem na typu diváka, někomu dokumentaristický ráz vyhovovat může. Zajímavě působí orchestr za transparentní oponou, i když jsou muzikanti součástí scény, tvoří vizuálně nenápadnou a zvukově kvalitní hudební plochu. Evita není prvoplánově líbivým popovým dílem, má blíže k vážné hudbě, žánrově ji lze zařadit k moderní opeře.
Podklady k libretu sbíral Tom Rice od roku 1973, charismatická story Evy Duarte a Juana Peróna vyšla nejdříve jako studiová nahrávka v roce 1976. Divadelní premiéra proběhla o dvě sezony později v londýnském Divadle Prince Edwarda. Asi budete znát filmové zpracování režiséra Alana Parkera s Madonnou z roku 1996, dva roky poté byla Evita prvně uvedena v Čechách v pražském Divadle Spirála. Ve Studiu DVA měla premiéru 19. února. Další reprízu chystá divadlo na 12. března od 19:00.