Baroko v Čechách

Praha - V rekonstruovaném Schwarzenberském paláci našla prostor nová stálá expozice Baroko v Čechách. Národní galerie ji instalovala na 4 000 metrech čtverečních a ve třech podlažích. Ukončená rekonstrukce renesančního paláce, která si vyžádala dvě stě šedesát milionů korun, je podle ředitele Milana Knížáka prvním krokem k tomu, aby si tato instituce konečně našla místo, kde nebude provizorně a kde bude moci důstojně reprezentovat českou výtvarnou kulturu.

Provoz Schwarzenberského paláce má podle odhadu galerie stát ročně deset až dvanáct milionů korun. Jedna z nejrozsáhlejších rekonstrukcí svého druhu byla provedena brněnskou firmou Unistav. V prvním patře jsou díla monumentální barokní malby ze 17. a 18. století od Jana Kryštofa Lišky přes Karla Škrétu až po Matyáše Brauna. Návštěvníci paláce najdou na 160 soch a 280 ukázek pozdně renesančního a barokního malířství vytvořených od konce 16. do konce 18. století v českých zemích.

„Veškerý materiál, který se během rekonstrukce ze stavby vyjímal, se do ní opět vracel. Byly tak zachovány původní dřevěné podlahy, keramické dlaždice i cihly. Dokonce se prosévala i suť,“ vysvětlil architekt Tomáš Šantavý, který je autorem architektonické rekonstrukce objektu. Architekty nových expozic byli Pavel Kupka a Vlastimil Vagaday.

Restaurátorům se dále podařilo zachránit několik původních kachlových kamen, která ale nejsou funkční. Dochovaly se dokonce fragmenty nástropních maleb. Stropy čtyř sálů ve druhém patře Schwarzenberského paláce zdobí původní renesanční malby se zvířecími motivy a náměty z antické mytologie. Autoři jsou neznámí a technika je málo obvyklá.

Národní galerie získala objekt v roce 2002 od Ministerstva obrany ČR formou bezúplatného převodu. V jedné z nejrozsáhlejších renesančních staveb v Praze byla ve druhé polovině 20. století expozice Vojenského historického muzea. Vojáci podle památkářů naštěstí nepřistoupili k devastujícím přestavbám. Díky tomu se podařilo rekonstruovat i ojedinělý barokní krov v podkroví paláce, který je také součástí expozice a jehož vzhled nenarušuje ani tepelná izolace, záměrně vedená nad bedněním.
 
Schwarzenberský palác byl postaven v letech 1545-1567 Agostinem de Galli pro Jana ml. z Lobkovic. Koncem 16. století Lobkovicové o palác konfiskací přišli a v jeho držení se postupně vystřídali Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Začátkem 18. století zde provedl barokní úpravy M. Canevalle a později podle návrhu A. E. Martinelliho také T. Haffenecker. Další, tentokrát klasicistní úpravy proběhly na konci 18. a v 1. polovině 19. století. V letech 1871-1893 byla podle návrhu J. Schulze provedena obnova sgrafit a v padesátých letech 20. století byla sgrafita obnovována znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...