Čarovná noc malířky Ivany Lomové

Praha - V pražské galerii Vltavín vystavuje své obrazy Ivana Lomová, která vstoupila na scénu se svou volnou tvorbou v devadesátých letech. Umělkyně je známá tím, že své obrazy maluje podle fotografií, které přes určitou míru doslovnosti pouze nepřemalovává, ale interpretuje je svojí optikou. Tu charakterizuje lehká dávka humorné nadsázky, porce ironie a zároveň mírně mrazivý odstup.

Na  výstavě s názvem Noc, která potrvá do 4. listopadu, se divák ocitá v jakémsi snu o začarovaném lese; je zde spící žena, které se zdá o jiném lese, než je běžně známý. Setká se s holčičkou z dětství, s podivnou skupinou nahých lidí neurčitého věku, dále vidí idylický mechový plácek mezi stromy, kde by bylo krásné na chvilku spočinout, kdyby se hned na dalším obraze neschovávali podivní lidé. Je to trochu jako Záhada Blair Witch, ale po této výstavě se návštěvníci jít do lesa bát nemusí.

Sama autorka k tématu výstavy říká: „Série nočních obrazů vznikla z předešlých melancholických krajin. V té době jsem se hodně zabývala sny. Dokonce jsem si přes rok sny zapisovala. Vycvičila jsem se natolik, že jsem byla schopná se v noci vzbudit, když se mi zdálo něco, co za to stálo a sen si zapsat. Ráno jsem pak po sobě luštila rozespalé klikyháky a podivovala se nad snem již dávno zapomenutým. Malovala jsem ty krajiny a pak mne napadlo, že by les, který jsem právě dokončila, mohl být lesem ze snu. Potom jsem si představovala, že ho vidím z dálky a ve snu se k němu přibližuji, že je to zakázaný les, je obehnán plotem, ale já se do něj nějak dostanu. Je plný tajemství a odehrávají se v něm pozoruhodné věci.“

Lomová upozorňuje, že všechny výjevy na obrazech jsou vymyšlené. Pro všechny obrazy zvolila stejný formát, protože chtěla, aby působily jako sekvence snového filmu.

S tvorbou Ivany Lomové se rovněž můžeme setkat v projektu Výtvarná zeď ve foyer Švandova divadla, kde je k vidění do konce ledna. Pak bude nástěnný obraz, jako obvykle, přemalován dalším autorem. „Ve Švandově divadle jsem si hrála s prostorem foyer a s perspektivou. Chtěla jsem ho jakoby zvětšit a prolomit se někam za tu zeď, na kterou se maluje. Nakonec jsem tam vytvořila jakési další divadelní prostory a víceméně pod vlivem zvuků, které ke mě doléhaly z jeviště, když herci zkoušeli, jsem namalovala téměř hororovou scénku, kterou jsem pak nazvala Vraždy ve Švandově divadle,“ uvedla malířka ke své práci na zdi v divadle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...