Výstava Pařížané za okupace budí rozpaky

Paříž - Milenci na lavičce v Lucemburské zahradě, dámy na dostizích v Longchamps, dívky slunící se v Tuileries, ruch Hal, davy na Champs-Elysées jsou některá z témat fotografií vystavených nyní v Historické knihovně města Paříže. Výstava začala před třemi týdny, na nedostatek zájmu si nemusí stěžovat. Od první chvíle ale budí polemiku a nejnověji se ozval i autoritativní požadavek jejího uzavření. Pařížané, kteří jsou na ní vidět, jak jdou za svými běžnými starostmi či radostmi, jsou totiž Pařížané za okupace. Tak se také výstava jmenuje.

Autorem fotografií je André Zucca (1897-1973), který za války pracoval pro francouzské vydání německého propagandistického časopisu Signal. Po válce byl vyloučen z novinářské obce, taktak unikl trestnímu stíhání a dožil pod jiným jménem.

Fotografie jsou barevné, což byla tehdy vzácnost, ale Zucca měl jako spolupracovník Němců přístup ke kvalitnímu materiálu, takže si je mohl dovolit. Barva ovšem tehdy ještě vyžadovala prudké světlo, takže na všech fotografiích je Paříž zalita sluncem. To ještě zesiluje dojem, že válečná léta v Paříži byla skoro idyla, nebo aspoň že život běžel jako jindy.

Právě to na výstavě řadě lidí vadí. Nejsou tam žádné snímky front na jídlo, který prý přitom byly ustavičné, žádné fotografie ze zátahů na Židy, záběry plakátů oznamujících popravy, nic, co by aspoň naznačovalo německé represe. Je to pohled na Paříž, jaký si okupanti přáli, aby se o Paříži šířil.

Knihovna je si toho vědoma. Uvádí ale, že fotografie přesto představují cenné dědictví, které má nespornou historickou i uměleckou hodnotu. Je to prý prostě výsledek „velmi osobního přístupu“ fotografa k realitě, která ho obklopovala. Výstava také nijak neoplývá obvyklými panely, které by exponáty zasadily do historického kontextu. Jednou z jejích komisařek je dcera autora snímků.

Výstava už vzbudila kritické reakce části tisku. Podle nedělníku Le Journal du Dimanche po ní zůstává v ústech hořká, ne-li odporná pachuť, Libération psal o „kamíncích, které se dostávají do boty návštěvníka“. Pařížská radnice už také zastavila kampaň upoutávek na ni.

Teď zástupce starosty pro záležitosti kulturní Christophe Girard požaduje rovnou zastavení výstavy. Byla prý uspořádána bez vědomí radnice a radních, a i když „komisaři jsou nezávislí, muzea taky a my nemáme ve zvyku zasahovat, toto je nepřijatelné“. Z výstavy prý mu bylo „na zvracení“.

Polemická expozice je plánována až do 1. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...