Praha - Dopis Franze Kafky jeho tehdejší snoubence Julii Wohryzkové poslaný potrubní poštou v roce 1919 získal v dražbě za 165 tisíc korun Památníku národního písemnictví (PNP). Dosud neznámý list je jediným písemným dokladem tohoto rok a půl dlouhého vztahu. Kafka jej ukončil navázáním vztahu s Milenou Jesenskou.
Památník písemnictví získal vzácný Kafkův dopis snoubence
Kafka a Wohryzková se sešli jako pacienti s plicními chorobami ve středočeských Želízích u Liběchova. Kafka to popisuje jako zábavné přátelství, které v Praze přerostlo v bližší vztah. Dopis Kafka napsal v době, kdy byl s Wohryzkovou ještě šťasten.
Na dopis upozornil památník známý badatel v Kafkově díle František Kautman. Jako poděkování za to, že byl dopis zachráněn před vývozem do zahraničí, vydal památník Kautmanovu studii týkající se této významné akvizice, jejíž součástí je i přetištěný dopis.
Jde o první významnou akvizici do fondů Franze Kafky po více než dvaceti letech, naposledy získal památník v dražbě v roce 1986 soubor devíti dopisů a 23 korespondenčních lístků za 200 tisíc korun.
Archiválie vztahující se k Franzi Kafkovi jsou velmi vzácné proto, že většina fondu byla vyvezena do zahraničí. V ČR zůstaly především archiválie dokládající jeho práci v pojišťovně, v Národním archivu jsou pak dokumenty z židovské matriky. Největší podíl archiválií ale má PNP.
Perlou mezi Kafkovými dopisy uloženými v památníku pak je dopis rodičům pocházející právě z akvizice v roce 1986. Dopis je z 2. června 1924, nemocný Kafka v něm píše, že se mu daří lépe. Pak je ale z písma znát, že mu pero vypadlo z ruky a text dopisuje jeho tehdejší přítelkyně Dora Diamantová. O den později Kafka umírá.
Kafkova korespondence a jeho rukopisy jsou z velké části v Německu a v USA, texty se často dostaly do zahraničí ilegálně. České archiválie patří státu, povolení pro vývoz či prodej literárních dokumentů vydává památník - jeho pracovníci ale téměř žádné žádosti nedostávají.
Světoznámý spisovatel Franz Kafka (1883 až 1924) pocházel z pražské židovské rodiny. Za svého života příliš věhlasu nezískal, proslulost získal až po smrti. Za Kafkova života vyšlo jen šest jeho prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel a novela V kárném táboře. Nejranější texty sám zničil. Stejný osud měl potkat celé dílo, které navzdory Kafkovu přání zachránil Max Brod. Díky tomu mohly být posmrtně vydány jeho slavné romány Amerika, Proces a Zámek.
Zveřejňování korespondence, jíž její autoři a adresáti nezamýšleli prvotně jako určenou ke zveřejnění, bývá někdy zavrhováno. Pro některé badatele je ale zkoumání a publikování i těch sebebanálnějších vzkazů či naopak velmi intimních listů týkajících se čistě soukromých záležitostí údajným klíčem k poznání osobnosti i tvorby.