Praha - Slavní herci a herečky z meziválečné éry jsou i na začátku 21. století mezi diváky velmi oblíbení. Důkazem jsou výsledky z nedávno uskutečněné divácké ankety České televize Hvězda mého srdce o nejoblíbenější české herecké tváře všech dob. Přední pozice obsadila v kategorii hereček Nataša Gollová. V průřezu hvězd filmového plátna všech etap posledního století se v žebříčku prvních dvaceti umístilo hned šest hereckých ikon 30. let, jak uvedl v rozhovoru pro Události v kultuře Aleš Cibulka, velký obdivovatel meziválečné filmové éry.
Filmové hvězdy 30. let mají stále své diváky
„Ukazuje se, že herecké kvality filmových ikon z pamětnické éry jsou prověřeny časem. I po 60-70 letech se lidé stále vracejí ke slavným snímkům. U herců i po tak dlouhé době funguje vztah mezi nimi a divákem,“ dodal populární moderátor a v poslední době také spisovatel. Cibulka prokázal svůj enormní zájem o slavnou éru meziválečné tvorby i pořádáním Festivalu pamětnických filmů konaném ve vinohradském kině Bio Illusion.
Nyní se autor věnuje vedle obvyklé práci moderátora také sestavováním kalendářů, věnovaným právě klasikům českého filmového plátna. Vydal již kalendář pro rok 2009 a v této činnosti se chystá pokračovat i do dalších let. Nejvýše se v divácké popularitě umístila z herců 30. let Nataša Gollová. Právě jí věnoval Cibulka již dvě své publikace, které mají mezi čtenáři nečekaný úspěch. První díl řady o Nataše Gollové vynesl Cibulkovi ocenění Zlatá kniha za 50 000 prodaných výtisků.
Kariéra přinesla Gollové výsluní i úplné dno
Nataša Holáčová (1912-1988) se u svého uměleckého příjmení nechala inspirovat svým dědečkem, uznávaným historikem Jaroslavem Gollem. Svůj filmových debut zažila ve snímku režiséra Miroslava Cikána Příklady táhnou. Proslavila se především komediálním talentem a rolemi temperamentních dívek. Zazářila ve filmech Eva tropí hlouposti, Kristián či Hotel Modrá Hvězda. Jejím nejčastějším filmovým partnerem byla herecká herecká legenda z nejzářivějších - Oldřich Nový.
Vrchol její kariéry je spojován s dobou 30. a počátkem 40. let. Po druhé světové válce však její role neměly u diváků valný úspěch. V druhé polovině století se do povědomí filmových fandů výrazněji zapsala jako umělá bytost Sirael ve Fričově Císařově pekaři a také ve ztvárnění potrhlé tety Fany ve filmu Drahé tety a já. V pokročilejším věku se však stále více prohlubovaly problémy v osobním životě i zdravotní stav. U diváků však nadále boduje, jak ukazuje porovnání s tolika hereckými hvězdami, které měly čest obohatit české filmové nebe v průběhu 20. století.