Zemřel český král swingu Karel Hála

Praha - Byl považován za nejlépe frázujícího zpěváka na české scéně. Po studiu konzervatoře začínal v Armádní opeře a Hudebním divadle v Karlíně. Pak přešel do Divadla ABC, odtud do Apolla a Rokoka. Vystřídal řadu kapel a orchestrů (Vlachův, TOČR, Orchestr Karla Krautgartnera, skupina Miroslava Kefurta) a dirigentů (Vedle Vlacha a Krautgartnera například Václav Zahradník, Gustav Brom či Josef Vobruba). Karel Hála zemřel v neděli 6. července krátce před půlnocí ve věku 74 let.

Ačkoli nejblíže měl pochopitelně ke swingu, bravurně zvládal snad všechny žánry. „To byl zpěvák, který tady neměl obdoby. Zpíval s takovou vrozenou lehkostí a jeho barva hlasu byla úžasná,“ vzpomíná zpěvačka Marta Kubišová. S chválou se připojuje i Eva Pilarová: „On frázoval takovým způsobem, že kdyby měl takto v češtině frázovat Frank Sinatra, tak by to nedokázal.“

Během své kariéry většinou vystupoval jako sólista, ale na svém kontě má také řadu duet - třeba s Laďkou Kozderkovou, Yvettou Simonovou nebo Karlem Štědrým. Uplatnil se též jako herec v několika filmech, jako např. Blázni, vodníci a podvodníci, Noc na Karlštejně, Světáci nebo Nebeští jezdci z roku 1968.

Doba jeho největších úspěchů spadá na přelom 60. a 70. let. Po roce 1989 se trochu stáhl do ústraní a odstěhoval se na venkov, v posledních letech vystupoval pouze občasně. Narodil se 2. října 1933 v Hradci Králové a v letech 1949 až 1954 studoval zpěv na Pražské konzervatoři. Tvrdil, že nejlepší školu dostal v orchestrech, kde začínal - u Karla Krautgartnera a u Karla Vlacha, kde byli vynikající hráči, třeba trumpetisté jako Richard Kubernát, Jiří Jelínek či Ivo Preis. „Učili mne swingovému frázování, práci s českým textem, což byl největší problém. A ještě jsme při tom zažili spousty legrace,“ prohlásil kdysi Hála.

Ve vydavatelství Supraphon, které v roce 2006 vydalo kompilaci Hálových nejznámějších písní, ho charakterizovali slovy: „Mnozí mu říkají Mr. Swing, ale tento výběr je jasným důkazem o univerzálnosti jeho talentu a jedinečnosti jeho repertoáru a hlasu! Jeho zjev a baryton ho předurčily k postavení chlapáka se suverénním nadhledem a náležitým respektem konkurence. Jeho značný hlasový rozsah mu umožnil překračovat obvyklý repertoár mimo hranice očekávaného. Základní swingové cítění mu nevadilo v profesionálně dokonalém “ošetření„ i odlišných stylů. Ona je krásná, Dívka toulavá, Můj otčenáš, Lodí bílou, Šeříky až bílé, Vrať se do Sorenta, Zámoří, Pokání, Síť houpací, Chci zapomenout, Dej mi pár okovů nebo Hádej Matyldo. Co píseň, to klenot. Celkem 23 takových najdete na nové kompilaci, vzdávající hold muži, který se kvalitou jednoznačně zařadil mezi nejdéle zářící hvězdy naší populární hudby.“