Ester Hoffeová byla Brodovou sekretářkou a po jeho smrti pak pozůstalost uchovávala v přízemním telavivském bytě. Ještě před tím, než loni ve věku 101 let zemřela, prodala rukopis Procesu za dva miliony dolarů. Protože naposledy dovolila historikům do spisů nahlédnout v 80. letech, dnes nikdo neví, co z pozůstalosti Hoffeova rodina stále vlastní.
Podle všeho se o rukopisy teď stará jedna z dcer Hoffeové - Hava, jíž je 74 let a žije sama. Odmítá hovořit se sousedy, s tiskem i s historiky. Do Izraele přišla v 10 letech z Prahy a označuje se za osobu přeživší holocaust. Řekla, že je bez prostředků a že nemá důvod zbavovat se jediného majetku, který má - Brodova odkazu. Tlak, který prý na ni vyvíjí zejména izraelský stát, považuje za nepřiměřený. Cítí se prý jako chycená do sítě a situaci označila za „kafkovskou“.
Nejde výhradně o dílo Kafkovo, ale také o písemnosti, které po sobě zanechal plodný spisovatel Max Brod. Od prvních dní pobytu v Izraeli si určitě psal deník, který zřejmě rovněž zůstal u Hoffeové.
Izraelský profesor srovnávací literatury a znalec Kafkova díla Mark Gelber se domnívá, že písemnosti by měly zůstat v Izraeli. „Brod se stal sionistou před první světovou válkou, tady žil, pracoval a je zde pohřben. Méně známé je, že také Kafka byl angažovanou židovskou osobností a spisovatelem s mnoha důvěrnými vztahy k sionismu a Židům,“ tvrdí Gelber.
Mnozí s ním ale nesouhlasí. Louis Begley, který u příležitosti 125. výročí Kafkovy smrti vydává knihu s názvem The Tremendous World I Have Inside My Head: Franz Kafka: A Biographical Essay (Strašný svět v mé hlavě: Franz Kafka: Biografická esej) poukazuje na Kafkův rozpolcený vztah k židovství a vůbec k jakékoli kolektivní identitě. „Obdivuji sionismus a zároveň se mi hnusí. Co mám já společného s Židy? Mám sotva něco společného se sebou samotným a měl bych zůstat tiše v rohu, spokojen s tím, že mohu dýchat,“ cituje Begley Kafku.
Gelber však argumentuje tím, že se Kafka učil hebrejsky, bral vážně plány sionistů a chtěl se prý dokonce do tehdejší Palestiny vystěhovat. Opírá se o tvrzení poslední Kafkovy přítelkyně Dory Diamantové, která prý řekla Brodovi, že Kafkův životní sen byl „vystěhovat se do Izraele“.
Podle odborníků nemohou být Brodovy ani Kafkovy spisy z Izraele vyvezeny bez toho, aby je aspoň nezdokumentoval a neokopíroval izraelský národní archiv. Ofer Aderet, který často o Kafkovi píše, se ale domnívá, že se Esther Hoffeové podařilo izraelský zákon obejít.
