Praha - Příběhy Petra, Mira, Eleny a Zuzky, čtyř od narození nevidomých lidí, kteří hledají, nacházejí i ztrácejí lásku a štěstí, představí 4. září v české premiéře dokument Slepé lásky. Sedmdesát sedm minut se na plátně odvíjí příběhy, jejichž společným tématem je láska a které slovenský režisér Juraj Lehotský zaznamenával několik let. "Hrdinové" těchto příběhů si vytvářejí vlastní svět s mnohdy neobyčejnými, osobitými představami, vjemy a sny.
Slepé lásky v české premiéře: Čtyři příběhy o „neviditelných dimenzích“ štěstí
Bylo pro mě otázkou, jak dokáže najít lásku nevidomá dívka a kde ji najde. A kdy vůbec my vidící můžeme najít lásku a co to vlastně láska je. Pohled nevidomých je v mnoha věcech základní a čistý. Často i velmi vtipný. Odkrývá neviditelné dimenze toho, co vlastně štěstí znamená, říká o snímku režisér Juraj Lehotský.
Říkají, že mám pěkné modré oči
Petr je učitelem hudby na základní škole pro nevidomé. Hudbou vyjadřuje také své fantazie a představy. Touží po dobrodružství, jeho manželka se ale podobných prožitků bojí.
Miro je Rom. Jeho přítelkyně, téměř slepá Monika, Romka není. Oba hledají cestu, jak své štěstí uchránit, neboť rodiče Moniky s jejich vztahem nesouhlasí.
Nevidomí manželé Elena a Laco prožívají radost i strach před narozením jejich dítěte. Obávají se, ale zároveň jsou přesvědčeni, že jakýkoli život má cenu, i kdyby se dítě narodilo se stejným handicapem, jaký mají rodiče.
Čtrnáctiletá Zuzka zatím o lásce jen sní. Se svými pocity se svěřuje chlapci, se kterým se seznámila přes internet. Že je nevidomá, to před ním ale tají. „Říkají, že mám pěkné modré oči,“ odepíše mu, když po ní chce, aby mu poslala svoji fotku.
Film pro nevidomé
Film, který má zvláštní verzi pro nevidomé se speciální zvukovou stopou, se bude v Česku promítat ve spolupráci s občanským sdružením Okamžik. To také získá peníze z části vstupenek. V distribuci se snímek objeví i na speciálním DVD doplněném komentářem pro nevidomé, který namluvila Emília Vášáryová.