Praha - Dominanta holešovického Výstaviště, Průmyslový palác z roku 1891, přišla během nočního požáru o své levé křídlo. Škoda byla vyčíslena na miliardu korun, odborníci se shodují, že je třeba zničenou část nahradit.
Richard Biegel: Je obrovským štěstím, že hasiči zachránili střední část paláce
Polozapomenutý novátor
Palác byl vybudován při příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy. Jeho autory jsou architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Polozapomenutý Münzberger dále v Praze navrhl například Náprstkovo muzeum, interiér Španělské synagogy, most Františka Palackého a řadu neorenesančních domů na Palackého náměstí. Při stavbě Průmyslového paláce poprvé použil ocelových konstrukcí.
„V naší rodině se traduje, že po návštěvě Paříže, kde viděl Eiffelovku, se nadchl pro tento moderní styl,“ říká architektova pravnučka, historička Jiřina Chrastilová.
Stavbu provázely od počátku problémy - roku 1890 postihla Prahu povodeň a následně velký mráz. Přesto byla stavba během pěti měsíců, tedy 15. května 1891, dokončena. Během následujících více než sta let se dočkala několika úprav. „Jeho úplně intaktní podoba se nedochovala, protože prošel dalšími úpravami architektů Fanty, Krohy a Smetany,“ připomíná architektka Eva Dvořáková.
Koruna, hvězda a co dál…
Na nejvyšší, 51 metrů vysoké věži byla původně Svatováclavská koruna, která svítila do všech stran - na Výstavišti se totiž tehdy prezentoval i František Křižík, který zde experimentoval s elektřinou. V polovině 20. století se na věži objevila rudá hvězda; v té době se celé Výstaviště jmenovalo Park kultury a oddechu Julia Fučíka.
„Nejde jen o ten dům, ale o celek Výstaviště. Realizace byla pražským splněním pařížského snu. Praha tehdy ožila výstavním ruchem a toto jsou jeho stopy,“ říká historik architektury Richard Biegel. Progresivní konstrukce vycházela z toho, co se dělo ve světě. Historizující, v podstatě novobarokní, elegantní vzhled připomíná například Fantovo Hlavní nádraží.
Podobné stavby vznikaly ve všech evropských centrech, u nás představuje velmi důležitý stupeň v dějinách architektury. Podle Biegela je velkým štěstím, že se zachovala střední, jedinečná část paláce. „Stavba je symetrická, můžeme udělat přesnou kopii pravého křídla. Musí se doplnit zrcadlový obraz,“ říká. Jinak by ale podle něj na Výstavišti měla přijít ke slovu současná architektura, tak, jak tomu bylo v průběhu minulých let.