Londýn - Britská knihovna vydala vzácné nahrávky skoro 60 britských a amerických spisovatelů. Někteří "promluvili" poprvé od doby, kdy byly nahrávky pořízeny. Posluchači tak mohou na disku slyšet Arthura Conana Doyla, Francise S. Fitzgeralda, whiskou posíleného Raymonda Chandlera i Arthura Millera, jak mluví o seznámení s Marilyn Monroeovou.
V Britské knihovně promluvili mrtví spisovatelé
CD zachycuje hlasy 30 britských a 27 amerických autorů. Spisovatelé recitují z děl, komentují svůj styl psaní, nechybí ani zajímavý dialog pod vlivem alkoholu a výklad o významu spiritualismu. Záznamy dokládají jedinečnost osobností literárního světa.
„Otevřeli jsme opravdovou pokladnici,“ řekl Richard Fairman ze zvukového archivu Britské knihovny. „Známe tyto autory ze čtení jejich děl. Ale když je slyšíme, je to jako osobní setkání. Není to úplně to samé, ale není to špatné.“
Na jedné ze tří známých krátkých nahrávek Scotta Fitzgeralda autor Velkého Gatsbyho recituje hlubokým a zvučným hlasem úryvek z Othella. Badatelé z Britské knihovny připouštějí, že nevědí, proč četl právě Othella. Gertruda Steinová nesrozumitelně vysvětluje své psaní - podle Fairmana nahrávka potvrzuje „podobnost mezi jejím literárním stylem a jedinečným způsobem jejího mluveného vyjadřování“.
Slavný detektivkář Chandler se v roce 1958 přiopilý prodírá rozhovorem se svým kolegou a přítelem Ianem Flemingem, zatímco tvůrce Sherlocka Holmese Conan Doyle skotským přízvukem přednáší o významu spiritualismu a telepatii. U obou autorů jde o jediné známé dochované nahrávky.
Na disku je také jediný záznam hlasu Virginie Woolfové, který byl pořízen ve 30. letech. Americká dramatička Lillian Hellman předčítá dopis, který napsala v roce 1952 senátnímu výboru pro neamerickou činnost. Zvláštní aktuálnost má vyprávění Johna Steinbecka o tom, proč za velké hospodářské krize ve 30. letech začal psát Hrozny hněvu. V dalším rozhovoru dramatik Arthur Miller popisuje, jak se poprvé setkal se svou pozdější ženou Marilyn Monroeovou, zatímco Graham Greene líčí, jak v dětství hrál ruskou ruletu. A J.R.R. Tolkien debatuje o tom, zda na něj lidé budou vzpomínat jako na vědce, nebo jako na autora Pána prstenů.