Praha - Osm hereček Národního divadla se dnes večer sešlo v mikve - rituální židovské lázni. Místo, kde se židovské ženy pravidelně očišťují a kde také prozrazují svá tajemství, se stává na divadelních prknech místem střetu různých přístupů k víře i k životu. Mikve je názvem hry izraelské dramatičky, scenáristky a herečky Hadar Galronové. Jediným mužem mezi ženami je režisér Michal Dočekal. Stavovské divadlo hru Mikve uvádí v české premiéře hned dvakrát - ve čtvrtek a v pátek. Při dnešním představení usedla do hlediště i sama izraelská autorka.
Ženy v lázni
„To podstatné v téhle hře jsou napínavé vztahy mezi lidmi, které se opakují i v neortodoxním prostředí - a to mě osobně nejvíce přitahuje,“ uvedla ke hře Ivana Janžurová, představitelka lázeňské Šošany.
„Zkoušky provázela spousta rozpaků a napětí,“ dodala s odkazem i na to, že herečky se na jevišti skutečně koupou nahé. Přísné předpisy rituálu vyžadují, aby ženy na sobě neměly nic, ani prstýnek nebo náplast. „Je to předpis té hry i intimního rituálu, který jsme nemohli obejít. Prostě nahota byla podmínkou většiny rolí,“ uvedl režisér hry Michal Dočekal.
Mikve není rozhodně představením jen o ženách a pro ženy. Na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá téma postavení žen ve společnosti a vztahu ortodoxní komunity k běžnému životu. „Myslím, že i my zažíváme často pocit, kdy máme potřebu, chuť nebo alespoň jakési puzení se proti tomu, co se v naší společnosti děje, vzbouřit,“ domnívá se Dočekal.
Do ortodoxní komunity přichází …
… nová lázeňská Šira, před níž se pozvolna rozkrývají osudy místních žen. Ve své pomoci naráží empatická, ale přitom razantní Šira na bariéru náboženských pravidel i lidských předsudků. Ženská komunita, stmelená léta kolem lázeňské Šošany, Širu nejprve odmítá, brání se novému pohledu i nabízeným řešením, aby se posléze v dramatickém závěru ženy pokusily vzepřít svazujícím pravidlům svého společenství.
Ani sama Hadar Galronová, která vyrůstala v ortodoxní židovské komunitě, nevnímá svou hru jako feministickou. Nejde ani o představení namířené proti náboženství, ale vypovídá o vztazích v komunitě, která je svázaná striktními pravidly mužů.
V Izraeli byla hra osmatřicetileté autorky přijata s rozporuplnými reakcemi. "Když jsem Mikve poprvé uviděla na jevišti, spadl ze mě strach a obavy z reakcí mé vlastní rodiny i ostatních lidí. Přestala jsem se bát a jsem ráda, že jsem hru napsala," uvedla ale Galronová na zkoušce ve Stavovském divadle. Mikve byla osmkrát nominována na cenu Izraelské divadelní akademie. Nakonec získala dvě ocenění včetně Hry roku 2005.
- Premiéry: 4. a 5. prosince; 19:00; Stavovské divadlo
- Hrají: Iva Janžurová (Šošana), Petra Špalková (Šira), Jana Boušková (Esti), Eva Salzmannová (Chedva), Magdaléna Borová (Řehola), Antonie Talacková (Miki), Taťjana Medvecká (Hindi), Pavla Beretová (Eliševa)
- Režie: Michal Dočekal
- Taťjana Medvecká ve hře Mikve zdroj: Národní divadlo Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56203.jpg
- Ze hry Mikve zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/562/56152.jpg
- Jana Boušková a Antonie Talacková ve hře Mikve zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/562/56153.jpg