Člověk není pravoúhlý, tvrdil Kaplický

Kaplický v roce 1968 emigroval do Velké Británie. Na začátku 70. let byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems.

„Jeho architektura byla i na Anglii dost výstřední. Trvalo mu dlouho, než se prosadil. Později se ale dostal i k velkým zakázkám,“ uvedl ve Studiu 6 historik architektury Zdeněk Lukeš. Takovou byla například stavba obchodního domu Selfridges building v Birminghamu nebo Lord´s Media Centre, za které se mu dostalo nejvyššího britského ocenění za architekturu - Stirling Prize.

Kaplický spolupracoval s NASA a chtěl postavit „Národní divadlo“

„Málo se ví, že spolupracoval s NASA, dělal projekty pro různá vesmírná tělesa,“ uvedl Lukeš zajímavost z Kaplického pracovního života, „málo se také ví, že má velkou zásluhu na tom, že byla zachráněna Müllerova vila.“

Netradičnost Kaplického architektonických návrhů potvrdila i Eva Jiřičná. „On měl neobyčejný talent, neobyčejné nápady. Odlišoval se od všech ostatních, což je v architektuře umění, poněvadž všichni kopírují všechny.“

Také Pavel Bobek zavzpomínal na originální vidění světa svého přítele architekta. „Vždycky tvrdil, že člověk není pravoúhlý,“ uvedl Bobek, co stálo za Kaplického náklonností k oblým tvarům a proč se také rozhodl navrhnout pro Národní knihovnu budovu zrovna ve tvaru chobotnice.

„On byl takový staromilec. Těšil se, že udělá něco takového jako Národní divadlo, že udělá Národní knihovnu. Když jsem ho viděl naposledy, byl plný elánu a říkal, že to nevzdá,“ dodal ještě Bobek.

Stejně jako Pavla Bobka, mimochodem vystudovaného architekta, i Jakuba Ciglera pojí s Kaplickým dlouholeté přátelství. „Byl velmi osobitý. Nechtěl být kontroverzní a navrhnout Národní knihovnu tak, jak ji navrhl, byla pro něj jediná možnost,“ domnívá se Cigler.