Praha - Cestu po českých kinech včera zahájil snímek amerického režiséra Stevena Soderbergha Che Guevara - Revoluce. Režisér v něm zachycuje vzestup lékaře argentinského původu, který se stal jednou z hlavních postav kubánské revoluce. Do hlavní role obsadil Benicia Del Tora, v roli Fidela Castra se představí Demián Bichir. Na film naváže pokračování s pracovním názvem Che - Guerilla, které ukáže období, kdy se "Che" stává hrdinou socialistických revolučních hnutí třetího světa a nalezne smrt při svém partyzánském boji v Bolívii. Druhý díl bude mít českou premiéru v březnu.
„Che“ opět vstupuje do českých kin
„´Che´ mě lákal jako námět na film nejen proto, že se jeho život čte jako dobrodružný příběh, ale také proto, že jsem fascinován technickými výzvami, které jdou ruku v ruce se zaváděním velkých politických idejí,“ uvedl Soderbergh (Rolling Stones - Shine a light, Dannyho parťáci, Solaris, Sex, lži a video). Životem slavného revolucionáře se v poslední době zabýval například úspěšný snímek Motocyklové deníky z roku 2004 (r. Walter Salles) s G. G. Bernalem v hlavní roli.
Pod svým novým, osmnáctým filmem je Soderbergh podepsán také jako kameraman. Použil nový typ digitální kamery RED, která spojuje výhody 35milimetrového filmu a čistého digitálu. „Natáčení s RED je jako slyšet poprvé Beatles. RED vidí věci tak, jak je vidím já,“ řekl režisér.
Snímek se odehrává v několika časových rovinách. Takřka dokumentární formou zaznamenává první setkání Guevary a Castra v červenci 1955 v Mexico City, společnou plavbu na Kubu 26. listopadu 1956, která je počátkem svrhnutí diktatury Fulgencia Batisty, boje v horách a městech i projev k Valnému shromáždění OSN v roce 1964. Část příběhu je vyprávěna z pohledu samotného Che Guevary.
Marxistický revolucionář a vůdce kubánských gueril Ernesto Rafael Guevara de la Serna (1928-1967) pocházel ze šlechtické rodiny žijící v Argentině. Byl členem Castrova Hnutí 26. července, které se v roce 1959 dostalo k moci na Kubě. V témže roce získal kubánské občanství a začal působit na různých postech v nové Castrově vládě. Byl prezidentem kubánské národní banky a později řídil také ministerstvo průmyslu. V roce 1966 opustil kvůli rozporům s Castrem a tehdejšími představiteli Sovětského svazu Kubu, aby pokračoval v šíření revoluce v zahraničí. V Bolívii byl při vojenské operaci zorganizované americkou CIA zajat a popraven. Pro levicové radikály je Che Guevara dodnes populární ikonou revolucionáře. Bývá považován za vzor mírového idealismu, ve skutečnosti však vždy hlásal ozbrojený odpor. Navíc je zodpovědný za fyzickou likvidaci politických oponentů.