Praha - Ministr kultury v demisi Václav Jehlička (KDU-(ČSL) jmenoval ředitelem Památníku národního písemnictví (PNP) Zdeňka Freislebena. Freisleben v památníku dlouho pracoval a poté jej vedl jako pověřený ředitel od té doby, co se jeho minulý šéf Pavel Hazuka stal loni na podzim ředitelem Národní knihovny.
Památník národního písemnictví má nového ředitele
V případě Národní knihovny Jehlička uplatnil stejný postup - také nejprve pověřeného Hazuku jmenoval za dva měsíce ředitelem knihovny bez výběrového řízení. Ministr má na takové jednání právo, konkurzy však dávají těmto krokům podle mnohých větší transparentnost. Hazuka i Freisleben jsou jmenováni na dobu šesti let. Freisleben byl jmenován 1. dubna.
Ministerstvo kultury spravuje tři desítky příspěvkových organizací včetně PNP, Jehlička chtěl všechny jejich ředitele, kteří mají časově neomezené mandáty, podrobit konkurzům a jejich vítěze jmenovat právě na šest let. Výběrová řízení se podle ministerstva připravují, v blízké době se ale pravděpodobně žádné další neuskuteční.
Loni ministerstvo řešilo, zda památník nesloučí s jinou institucí, údajně kvůli finančním úsporám. Po vlně odporu odborníků ministr instituci zachoval, postavil však do jeho čela Hazuku, který nahradil dlouholetou ředitelku Evu Wolfovou.
Památník poté, co stát počátkem 90. let vrátil premonstrátům jeho dosavadní sídlo Strahovský klášter, hledá nové prostory. V roce 2005 vláda rozhodla o převodu objektu bývalého čínského velvyslanectví v Bubenči a v roce 2006 přidala ještě jeden objekt. O ně se však památník soudí s Prahou. Sbírky památníku jsou dnes umístěny na devíti místech v zemi.
Ministerstvo věří, že se pro památník podaří vybudovat centrální depozitář v Terezíně. Město má mnoho nevyužitých objektů zbylých po své vojenské minulosti, a navíc poškozené povodněmi v roce 2002. Vláda pro řešení této situace zřídila zvláštní skupinu a ministerstvo kultury zařadilo projekt na obnovu dvou objektů, areálu bývalé nemocnice a sousedící jízdárny, do seznamu možných žadatelů o peníze ze strukturálních fondů EU. Cena projektu je přibližně 500 milionů korun.Odborníci však upozorňují, že prostory v Terezíně leží v zátopové oblasti a žádná protipovodňová opatření nezaručují, že by v budoucnu nemohly být cenné archiválie poškozeny. Podle Společnosti přátel PNP tento přesun odporuje zákonům a předpisům, jež vymezují možné způsoby nakládání s archivními materiály. Ministerstvo ale věří, že obnova někdejších protipovodňových kanálů s dalšími opatřeními zaručí bezpečnost.