Praha – Zlatý hlas z Prahy, fenomén, král české pop music nebo také zombie, zaprodanec či gauner – všemi těmito přízvisky je označován Karel Gott. Jeho hlas zněl z tranzistorů, rádií, gramofonů, televizorů, walkmanů i discmanů, napříč všemi generacemi. Je zaznamenaný na černých elpíčkách, magnetofonových páscích, cd i dvd. Stal se jednou z největších legend české hudební scény celé historie. Je vlastně jediným českým zpěvákem, který se výrazně prosadil i v zahraničí. Jeho popularita zasáhla prakticky všechny generace a trvá bez větších výkyvů dodnes. Na poli jeho hudebního žánru jen těžko najdeme podobná srovnání.
Všechno nejlepší, božský Kájo
Život před hudbou
V mládí chtěl být Karel Gott malířem, a po ukončení školní docházky se proto v Praze pokouší o studium výtvarného umění. Neúspěšně. Když není přijat, odchází do učení v oboru elektromontér (ČKD). "Všechno se změnilo. Ráno se na povel vstávalo, na povel řadilo do trojstupů, na povel jsme šli na rozcvičku, pak na povel do práce. Když jsme ve dvě odpoledne skončili, jezdili jsme trhat len nebo na brambory. Každý den i v dešti. Večer jsme dostali něco do ešusu a zpátky na internát. Tam jsme se hodinu povinně učili. Pak někdo zařval: Umývárny! Spát! A ráno všechno znova.
GALERIE
videogallery_101800
Byli jsme za ohradou jako trestanci. Ven jsme směli jen ve středu na dvě hodiny a v sobotu do kina. Dovolenka na návštěvu domů byl zázrak. Po dvou měsících jsem stál zase poprvé v Praze na Václaváku. Směl jsem jít levou nebo pravou a kam jsem chtěl. Ale táhlo mě to jen domů. Pustil jsem si Fitzgeraldovou s orchestrem Counta Basieho a tehdy jsem snad poprvé pocítil, kolik je v tom jazzu svobody a místa pro každého. Brečel jsem a měl jsem tu hudbu ještě stokrát víc rád," prozradil Gott v roce 1967 v rozhovoru s publicistou Jiřím Černým.
Hvězda padá vzhůru
V roce 1958 získává první místo v soutěži amatérských zpěváků, ale teprve až v roce 1960 definitivně odchází z ČKD a věnuje se profesionálně již pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studuje až do roku 1963 operní zpěv u prof. Karenina (žáka nejslavnějšího ruského pěvce všech dob – Šaljapina) a do roku 1966 potom dálkově.
V roce 1962 dostává nabídku na angažmá do divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A právě tento fakt znamená zásadní zlom v jeho kariéře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou Až nám bude dvakrát tolik vítězí v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň Oči sněhem zaváté, z autorské dílny Semaforu, stává doslova dynamitem, když je vyhlášena absolutně největším hitem roku. S mnohými dalšími hity se Karel Gott poprvé ocitá na samotném vrcholu a je vyhlášen Zlatým slavíkem 1963, což pro něho znamená doslova raketový start.
Na vrcholu víc jak čtyřicet let
V roce 1965, po odchodu ze Semaforu, zakládá se svými novými spolupracovníky, bratry Štaidlovými - textařem a skladatelem – vlastní divadelní scénu Apollo a stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází do 7měsíčního angažmá do Spojených států (Las Vegas). Z USA se vrací jako úplně vyměněný, pryč je náhle ten poněkud nejistý, skromný mladík. Přichází úplně nový Karel Gott, dokonalý a sebevědomý profesionál, který o třídu převyšuje své kolegy.
V roce 1972 zůstává i se svými kolegy a spoluhráči v NSR, po intervencích, nátlaku a slibech vládnoucí garnitury se vrací zpět. V roce 1977 nazpívá píseň Můj bratr Jan, která byla věnována Janu Palachovi, a hrozí mu za to zákaz činnosti. Tato hrozba je zrušena po jeho podpisu Anticharty, což je mu vyčítáno až do dnešních dnů. Zároveň mu je v témže roce udělen titul zasloužilý umělec, který je v roce 1985 doplněn národním umělcem.
V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Česku i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje.
V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny. V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné je však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997).
Během 90. let se věnuje také stále víc své druhé lásce – malování - a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje v Česku i v zahraničí.
7. ledna 2008 si v Las Vegas bere za ženu dlouholetou přítelkyni Ivanu Macháčkovou, se kterou má dceru Charlottu Ellu a od 28. května 2008 druhou dceru Nelly Sofii. Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii.
Zlatý (Český) slavík. Slavíka Gott vyhrál v letech 1963–1966, 1968–1981, 1983–1984, 1989–1990, 1996–1997, 1999–2008. Třikrát skončil druhý (1967, 1991 a 1998) a třikrát třetí (1985, 1986 a 1987).
GALERIE
Karel Gott v 60. letech